Cílem této práce je statisticky dokázat, zdali mají faktory jako je například hustota zalidnění, míra motorizace či přepravní výkon skutečný vliv na emise CO2. Data, se kterými se v projektu pracuje, byla získána z webového portálu Eurostatu a Ministerstva Dopravy ČR.

V práci se využívá metody nejmenších čtverců (OLS).

JEL klasifikace

Q53, L90, C21

Úvodní představení problému

S růstem integrace v rámci Evropské Unie se obyvatelé EU mohou volně pohybovat po jejím území a zboží může být rychle a bez překážek dopraveno spotřebitelům sídlícím často v jiných státech. Evropská Unie od svého vzniku podněcuje tuto svobodu pohybu otevřením vnitrostátních trhů a odstraněním fyzických a technických překážek. Volnost pohybu přispívá k většímu ekonomickému růstu států v rámci EU a může pozitivně ovlivňovat jejich hospodářství. „Odvětví dopravy vytváří zhruba 10 % (HDP) EU a zajišťuje práci více než deseti milionům lidí.”[1]V současnosti ale volnost pohybu přináší i negativní důsledky spojené s přepravou lidí i zboží. Jedná se především o větší zátěž na životní prostředí spojenou s produkcí skleníkových plynů.

„Za období 1990 – 2004 dosáhla EU celkového snížení emisí skleníkových plynů o 5 %, ovšem za stejné období se emise z dopravy o 26 % zvýšily.“[2] V současnosti je situace kolem snižování emisí celkem nejasná, protože konference v Kodani nepřinesla nová závazná opatření.

Obrázek 1: Změna produkce emise CO2 z různých hospodářských odvětví EU v období 1990-2004 (%) [3]

Příčinou růstu emisí z dopravy je nárůst motorizace a lepší cenová dostupnost dopravních prostředků. V dnešní době se automobil stává nedílnou součástí domácností, protože poskytuje svým uživatelům lepší dopravní dostupnost. Sice vzrůstá účinnost automobilům, ale na druhé straně vzrůstá jejich celkový počet a prodlužují se ujeté cesty. Nejen proto dochází v EU k nárůstu emisí CO2 z dopravy.

Dosavadní stav zkoumání

Otázkou emisí a CO2 se zabývá řada nadnárodních a mezinárodních organizací a programů. Jako příklad lze uvést následující organizace:

• The European Environment Agency (http://www.eea.europa.eu)
• The Intergovernmental Panel of Climate Change (http://www.ipcc.ch)
• United Nations Environment Programme (http://www.unep.org)
• The World Meteorological Organization (http://www.wmo.int)
• The United Nations Statistics Division (http://unstats.un.org)

Mezi ekonometrické modely a zprávy zabývající se emisemi CO2 v automobilovém průmyslu patří následující práce:

• Results of the review of the Community Strategy to reduce CO2 emissions from passenger cars and light-commercial vehicles: http://ec.europa.eu/environment/air/transport/co2/pdf/sec_2007_60_ia.pdf
• Transport and environment: on the way to a new common transport policy: http://www.eea.europa.eu/publications/eea_report_2007_1/at_download/file

• Tax Policy and CO2 Emissions : An Econometric Analysis of the German Automobile Market: http://repec.rwi-essen.de/files/REP_09_089.pdf

• The effect of fuel price increases on road transport CO2 emissions: http://ideas.repec.org/a/eee/trapol/v1y1993i1p43-48.html

V souhrnu existuje celá řada prací zabývající se emisemi skleníkových plynů z nejrůznějších úhlů pohledů. V dnešní době je totiž otázka životního prostředí a udržitelného života velice aktuální. Diskuse na toto téma se vede jak v odborných kruzích, tak i v laické veřejnosti.

Data

Data jsem převážně získal z webového portálu Eurostatu sídlícího na internetové adrese http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/ a Ministerstva dopravy ČR sídlícího na internetové adrese http://www.mdcr.cz/cs/. Jedná se o průřezová data z 23 evropských zemí vztažená k roku 2006. Bohužel novější data nebylo možné použít, protože většinou nebyla kompletní.

Obrázek 2: Výchozí data

Ekonometrický model

V ekonometrickém modelu se budu zabývat vlivem různých faktorů na množství CO2 vypuštěných do ovzduší z odvětví dopravy v rámci EU. V práci využiji metodu nejmenších čtverců (OLS metoda). Pokusil jsem si určit vybrané faktory, které by mohli mít vliv na množství emisí v závislosti na datové dostupnosti a odhadovaném přímém i nepřímém vztahu k vysvětlované proměnné. Vzhledem k časové náročnosti a neuceleným datovým zdrojům jsem byl nucen použít obecnější vysvětlující proměnné a snížit počet zemí z 27 na 23. V modelu se budou využívat průřezová data z těchto 23 států.

V modelu vycházím z toho, že množství CO2 (v tis. tun) v ovzduší pocházející z dopravy ovlivňují následující faktory:

• moto_rate =úroveň motorizace (počet aut na 1000 obyvatel dané země), v ekonometrickém modelu pod písmenem M

• rail_pass=přepravní výkon železnice – osoby (mil. osobo kilometrů přepravených v dané zemi ročně), v ekonometrickém modelu pod písmenem Z

• rail_goods=přepravní výkon železnice – zboží (mil. tuno kilometrů přepravených v dané zemi ročně), v ekonometrickém modelu pod písmenem X

• road_good=přepravní výkon silniční doprava-zboží (mil.tkm přepravených v dané zemi ročně), v ekonometrickém modelu pod písmenem S

• density=hustota zalidnění (počet obyvatel na km2 dané země), v ekonometrickém modelu pod písmenem T

• population=celková populace (absolutní číslo), v ekonometrickém modelu pod písmenem P

• real__GDP=míra růstu reálného HDP (procentní změna HDP k minulému roku), v ekonometrickém modelu pod písmenem H

• air_pass=počet přepravených osob vzdušnou dopravou (absolutní číslo), v ekonometrickém modelu pod písmenem V

• air_goods=množství přepraveného zboží vzdušnou dopravou (tuny), v ekonometrickém modelu pod písmenem W

• establis=ubytovací kapacita země (počet ložnic a míst na spaní v dané zemi určených pro komerční účely, tj. pro potřeby turismu), hlavní indikátor pro oblast turismu, protože se předpokládá přímá závislost mezi touto proměnnou a velikostí odvětví turismu dané země, v ekonometrickém modelu pod písmenem K

Vysvětlovaná proměnná:

• co2_transport=množství CO2 v ovzduší pocházející z dopravy (tis. tun), v ekonometrickém modelu označení C

V projektu využiji lineární model vícenásobné regrese v obecném zápisu:

Y_i =α + ₁X_1i + ₂ X_2i +… + _k X_ki +_I,

kde: Y_i …vysvětlovaná proměnná, X_i …vysvětlující proměnná, α …úrovňová konstanta, k…parametr vysvětlující proměnné, i …pozorování, kdy i=1,…n, _I …náhodná veličina[4].

Lineární regresní model se používá pro vysvětlení závislosti vysvětlované proměnné na vysvětlujících proměnných. V našem prípadě je vysvětlovanou proměnnou množství emicí CO2 z dopravy, která je vysvětlována 11 proměnnými. Při aplikaci lineárního modelu vícenásobné regrese na náš případ bude model vypadat následně:

C_i = ₀ + ₁M_i + ₂Z_i + ₃X_i + ₄S_i + ₅T_i + ₆P_i + ₇H_i + ₈V_i + ₉W_i+ ₁₀K_i+_I,

kde: M, Z, X, S, T, P, H, V, W, K jsou vysvětlující proměnné uvedené výše a C je vysvětlovaná proměnná.

Testování předpokladů

K tomu abychom mohli metodu nejmenších čtverců aplikovat, musí náš model splňovat pět předpokladů:

„1. E (εi) = 0 Nulová střední hodnota náhodných složek.

2. var (εi) = E (εi2) = σ2 Konstantní rozptyl náhodných složek (homoskedasticita).

3. cov (εi; εj) = 0 pro i ≠ j. εi a εj jsou vzájemně nekorelované.

4. εi má normální rozdělení.

5. X1i, … , Xki jsou pevně daná, jedná se o nenáhodné veličina.“[5]

Nulová střední hodnota náhodných složek

Tuto podmínku považujeme za splněnou, protože je v modelu obsažena úrovňová konstanta.

Konstantní rozptyl náhodných složek (homoskedasticita)

K testování o přítomnosti homoskedasticity v modelu využijeme Whiteův a Breusch-Paganův test obsažený přímo v aplikaci gretl:

Whiteův test heteroskedasticity

Nulová hypotéza: není zde heteroskedasticita

Testovací statistika: LM = 19,8071 s p-hodnotou = P(Chi-Square(20) > 19,8071) = 0,470051

Nulová hypotéza je, že rozptyl náhodných složek je konstantní. P-hodnota je vyšší než námi zvolená hladina významnosti, proto tuto hypotézu na hladině významnosti 0,05 podle Whiteova testu heteroskedasticity nezamítám.

Breusch-Paganův test heteroskedasticity

Nulová hypotéza: není zde heteroskedasticita

Testovací statistika: LM = 11,8097 s p-hodnotou = P(Chi-Square(10) > 11,8097) = 0,297995

P-hodnota je vyšší než námi zvolená hladina významnosti, proto nulovou hypotézu na hladině významnosti 0,05 podle tohoto testu heteroskedasticity nezamítám. Z obou dvou testů vyplývá, že předpoklad konstantních rozptylů náhodných složek je splněn.

Nekorelovanost náhodných složek

Multikolinearitu modelu zkontrolujeme korelační maticí vytvořenou v gretlu:

Korelační koeficienty, za použití pozorování 1 – 24, 5% kritická hodnota (oboustranná) = 0,4044 pro n = 24

Hodnoty, které jsou vyšší, než 0,9 mohou naznačovat problém s multikolinearitou. Aby se jednalo o skutečný problém, musí se hodnoty korelačních koeficientů pohybovat v blízkosti extrémních hodnot 1 nebo -1.[6]Abychom se vyhnuli problémům, vyřadíme vysvětlující proměnné, které mají vysoké hodnoty korelačních koeficientů. V tomto případě jsem se rozhodnul vyřadit proměnnou population.

Pro upravený model provedu test kolinearity dostupný v gretlu:

Faktory zvyšující rozptyl (VIF)

Minimální možná hodnota = 1.0

Hodnoty > 10.0 mohou indikovat problém kolinearity

moto_rate 2,091

rail_pass 11,475

road_good 24,183

density 8,046

real__GDP 2,084

rail_goods 14,132

establis 6,717

air_pass 35,406

air_goods 35,585

Proměnné air_pass a air_goods nejvíce převyšují hodnotu 10, takže jsme indikovali problém s kolinearitou. Proto odebereme z modelu tyto dvě proměnné a provedeme znovu test kolinearity.

Faktory zvyšující rozptyl (VIF)

Minimální možná hodnota = 1.0

Hodnoty > 10.0 mohou indikovat problém kolinearity

moto_rate 1,395

rail_pass 7,110

road_good 4,814

density 1,267

real__GDP 1,912

rail_goods 3,826

establis 2,214

Žádná proměnná nemá vyšší hodnotu než 10, proto jsme již neindikovali problém s kolinearitou. Předpoklad nekorelovanosti náhodných složek je tedy splněn.

Normální rozdělení

Pro splnění předpokladu normálního rozložení využijeme testu normality, který je obsažen v gretlu. Nulová hypotéza předpokládá, že data modelu jsou normálně rozložena. Alternativní hypotéza předpokládá, že data modelu nepocházejí z normálního rozložení.

Obrázek 3: Graf normálního rozdělení modelu

Z grafu nelze přesně vypozorovat, jestli se jedná o normální rozložení. Proto využijeme p-hodnoty, která je 0,31040 a je tedy vyšší než hladina významnosti 5%. Proto nulovou hypotézu o normálnosti rozdělení nezamítám na hadině významnosti 5%. Předpoklad normality je tedy splněn.

Nenáhodné veličiny

Data modelu jsou nenáhodná, pevně stanovená čísla, které pocházejí ze statistických průzkumů. Proto je i tento předpoklad splněn. Všechny předpoklady model tedy splňuje a můžeme aplikovat model OLS.

Model OLS

Model 1

Model 1: OLS, za použití pozorování 1-24

Závisle proměnná: co2_transport

V modelu OLS máme dvě vysvětlující proměnné, které na hladině 5% vykazují statistickou nevýznamnost. Proto nejdříve z modelu odstraníme proměnné real__GDP.

Model 2 (bez real_gdp)

Model 2: OLS, za použití pozorování 1-24

Závisle proměnná: co2_transport

.

Úpravou modelu jsme odstranili statisticky nevýznamné vysvětlující proměnné, které nedosahovali ani 90% statistické významnosti. I nadále ale proměnná density nesplňuje požadavek statistické významnosti na hladině 5%. Proto model opět upravíme a odstraníme z něj proměnnou density.

Model 3 (bez real_gdp a density)

Model 3: OLS, za použití pozorování 1-24

Závisle proměnná: co2_transport

.

Úpravou modelu jsme odstranili statisticky nevýznamné vysvětlující proměnné, které nedosahovali ani 95% statistické významnosti. Koeficient determinace je 0,995659. To znamená, že vysvětlující proměnné vysvětlují 99,57% variability vysvětlované proměnné. Protože se koeficient determinace blíží 100%, jsem s tímto modelem z tohoto pohledu velice spokojen. Mnou provedené úpravy měli pouze minimální dopad na koeficient determinace.

Z výše uvedeného modelu OLS lze sestrojit tuto rovnici lineárního modelu vícenásobné regrese:

co2_transport = -6767,47 + 22,5262 moto_rate + 0,943727 rail_pass + 0,306722 road_good - 0,448401 rail_goods + 0,43864 establis

TEST PŘEDPOKLADŮ

K tomu abychom mohli metodu nejmenších čtverců aplikovat u modelu 3, musí náš model opět splňovat pět klasických předpokladů uvedených výše.

Nulová střední hodnota náhodných složek

Tuto podmínku považujeme za splněnou, protože je v modelu obsažena úrovňová konstanta.

Konstantní rozptyl náhodných složek (homoskedasticita)

K testování o přítomnosti homoskedasticity v modelu využijeme Whiteův a Breusch-Paganův test obsažený v aplikaci gretl:

Whiteův test heteroskedasticity

Nulová hypotéza: není zde heteroskedasticita

Testovací statistika: LM = 23,4423 s p-hodnotou = P(Chi-Square(20) > 23,4423) = 0,267604

P-hodnota je vyšší než námi zvolená hladina významnosti, proto tuto hypotézu na hladině významnosti 0,05 podle Whiteova testu heteroskedasticity nezamítám.

Breusch-Paganův test heteroskedasticity

Nulová hypotéza: není zde heteroskedasticita

Testovací statistika: LM = 2,16805 s p-hodnotou = P(Chi-Square(5) > 2,16805) = 0,825437

P-hodnota je vyšší než námi zvolená hladina významnosti, proto nulovou hypotézu na hladině významnosti 0,05 podle tohoto testu heteroskedasticity nezamítám.Z obou dvou testů vyplývá, že předpoklad konstantních rozptylů náhodných složek je splněn.

Nekorelovanost náhodných složek

Multikolinearitu modelu opět zkontrolujeme korelační maticí vytvořenou v gretlu:

Korelační koeficienty, za použití pozorování 1 – 24, 5% kritická hodnota (oboustranná) = 0,4044 pro n = 24

Žádná hodnota není vyšší, než 0,9, proto by model neměl vykazovat problém s multikolinearitou. Pro jistotu provedeme ještě test kolinearity dostupný v gretlu:

Faktory zvyšující rozptyl (VIF)

Minimální možná hodnota = 1.0

Hodnoty > 10.0 mohou indikovat problém kolinearity

moto_rate 1,257

rail_pass 6,365

road_good 4,639

rail_goods 3,154

establis 2,209

Žádná proměnná nemá vyšší hodnotu než 10, proto jsme již neindikovali problém s kolinearitou. Předpoklad nekorelovanosti náhodných složek je tedy opět splněn.

Normální rozdělení

Pro splnění předpokladu normálního rozložení využijeme testu normality, který je obsažen v gretlu. Nulová hypotéza předpokládá, že data modelu jsou normálně rozložena. Alternativní hypotéza předpokládá, že data modelu nepocházejí z normálního rozložení.

Z grafu lze přímo vypozorovat, že by se mohlo zhruba jednat o normální rozložení. Přesto využijeme p-hodnoty, která je 0,82977 a tedy vyšší než hladina významnosti 5%. Proto nulovou hypotézu o normálnosti rozdělení nezamítám na hadině významnosti 5%. Předpoklad normality je tedy splněn.

Nenáhodné veličiny

Data modelu pocházejí ze statistických průzkumů. Můžeme tedy i tento předpoklad považovat za splněný.Všechny předpoklady model tedy splňuje a proto lze aplikovat model OLS.

RESET TEST

Na závěr otestujeme celkový model ještě pomocí RESET testu.

Test RESET pro specifikaci (druhé a třetí mocniny)

Testovací statistika: F = 2,179941,

s p-hodnotou = P(F(2,16) > 2,17994) = 0,145

Test RESET pro specifikaci (pouze třetí mocniny)

Testovací statistika: F = 2,038215,

s p-hodnotou = P(F(1,17) > 2,03821) = 0,172

Test RESET pro specifikaci (pouze druhé mocniny)

Testovací statistika: F = 1,019870,

s p-hodnotou = P(F(1,17) > 1,01987) = 0,327

Všechny p-hodnoty jsou vyšší než hladina významnosti 5%, proto považujeme model za korektní.

Empirická zjištění a závěry

Na začátek porovnáme námi očekávanou závislost mezi vysvětlovanou proměnnou a vysvětlujícími proměnnými s výsledky ekonometrického modelu 3. U proměnné moto_rate jsem předpokládal pozitivní závislost s emisemi CO2. Tato domněnka se potvrdila a míra motorizace má značnou kladnou závislost s množstvím CO2 v ovzduší z dopravy. Z ekonometrického modelu vyplývá, že pokud vzroste míra motorizace o jednotku (počet aut na 1000 obyvatel), zvýší se emise CO2 o 22,5262 tis. tun v dané zemi.

U proměnných rail_pass a rail_goods jsem očekával negativní závislost, protože většina vlaků je v rámci EU již elektrifikována a počet lokomotiv jezdících na naftu je nízký. Vlak je jedním ze substitutů automobilů, proto jsem předpokládal, že čím více cestujících nebo zboží přepraví železniční doprava, tím méně se budou používat automobily k dopravě a přepravě a dojde k poklesu množství emisí CO2 z dopravy. Bohužel ale ekonometrický model můj předpoklad u proměnné rail_pass nepotvrdil a vyplývá z něj, že pokud vzrostou mil.osobokilometrů o jednotku („osobokilometr představuje přepravu jedné osoby v osobní dopravě na vzdálenost jednoho kilometru”[7]), zvýší se emise CO2 o 0,943727 tis. tun v dané zemi. Na druhou stranu u proměnné rail_goods model potvrdil moji domněnku a vyplývá z něj, že pokud vzrostou mil.tunokilometrů o jednotku („tunový kilometr představuje přepravu jedné tuny nákladu v nákladní dopravě na vzdálenost jednoho kilometru” [8]), sníží se emise CO2 o 0,448401 tis. tun v dané zemi.

U proměnné road_good jsem očekával pozitivní závislost s emisemi CO2, protože čím větší množství zboží je přepraveno po silnicích, tím větší nároky to klade na silniční dopravu, která je hlavním producentem CO2. Z ekonometrického modelu vyplývá, že pokud vzrostou mil.tunokilometrů o jednotku, zvýší se emise CO2 o 0,306722 tis. tun v dané zemi.

U proměnné establis jsem očekával pozitivní závislost s emisemi CO2, protože jsem vycházel z předpokladu pozitivní vazby turismu na dopravu. Jelikož se ubytovací kapacita země považuje za významný ukazatel velikosti turismu v dané zemi, měl by mít i vliv na emise CO2 z dopravy, protože čím větší turismus v dané zemi je, tím větší jsou nároky na dopravu a tím větší by toto odvětví mělo být. Proto by to mělo v konečném důsledku vést ke zvyšování emisí CO2. Z ekonometrického modelu vyplývá, že pokud vzroste počet ložnic a míst určených ke spaní o jednotku, zvýší se emise CO2 o 0,438640 tis. tun v dané zemi.

Z ekonometrického modelu nám buďto pro problémy s korelací anebo se statistickou významností vypadly proměnné population, density, air_goods, air_pass a real_gdp. U většiny z nich je to celkem překvapivé.

Možná rozšíření

Tento model by bylo možné rozšířit o další oblasti jako je například průmysl, energetika nebo zemědělství. Dále by bylo vhodné do modelu vložit více proměnných, které by mohli mít přímou i nepřímou vazbu s emisemi CO2 a třeba i využít výzkumu pro získání konkrétnější a podrobnějších dat. Jako příklad lze uvést zavedení proměnných, které by zohledňovali geografické podmínky země, vzdálenost velkých center od sebe, cenu pohonných hmot, průměrné stáří vozového parku apod.

Reference

[1] [Online] http://europa.eu/pol/trans/index_cs.htm

[2] [Online] http://www.cenia.cz/web/www/cenia-akt-tema.nsf/$pid/MZPMSFKUJWBD/$FILE/EU_doprava_CO2.pdf

[3] [Online] http://www.cenia.cz/web/www/cenia-akt-tema.nsf/$pid/MZPMSFKUJWBD/$FILE/EU_doprava_CO2.pdf

[4] [Online] NĚMEC, Daniel. Základy ekonometrie, 2009.WWW: https://is.muni.cz/auth/el/1456/podzim2009/BPE_ZAEK/um/8972174/ZakladyEkonometrie.pdf?fakula=1456;obdobi=4644;studium=241594;kod=BPE_ZAEK

[5] [Online] NĚMEC, Daniel. Základy ekonometrie, 2009.WWW: https://is.muni.cz/auth/el/1456/podzim2009/BPE_ZAEK/um/8972174/ZakladyEkonometrie.pdf?fakula=1456;obdobi=4644;studium=241594;kod=BPE_ZAEK

[6] [Online] NĚMEC, Daniel. Základy ekonometrie, 2009.WWW: https://is.muni.cz/auth/el/1456/podzim2009/BPE_ZAEK/um/8972174/ZakladyEkonometrie.pdf?fakula=1456;obdobi=4644;studium=241594;kod=BPE_ZAEK

[7] [Online] http://www.czso.cz/cz/cisla/0/00/000902/data/0009t014.htm

[8] [Online] http://www.czso.cz/cz/cisla/0/00/000902/data/0009t014.htm

Zdroje dat:

1. [Online] http://www.sydos.cz/cs/prehledy_eurostat/01_zeleznice_osobni_06.xls
2. [Online] http://www.sydos.cz/cs/prehledy_eurostat/02_zeleznice_nakladni_06.xls
3. [Online] http://www.sydos.cz/cs/prehledy_eurostat/03_silnice_nakladni_06.xls
4. [Online] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsdpc340
5. [Online] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tps00003
6. [Online] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tps00001
7. [Online] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsieb020
8. [Online] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=ttr00012
9. [Online] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=ttr00011
10. [Online] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsdtr410
11. [Online] http://nui.epp.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=tour_cap_nat&lang=en

Datum: 16.1.2010

Obrázek 1: Příjmy obcí

Municipální jednotky potřebují ke své činnosti nemalé finanční prostředky, které získávají prostřednictvím daňových příjmů, nedaňových příjmů, kapitálových příjmů a dotací. Nejdůležitější skupinou jsou daňové příjmy, které obecně tvoří 55- 60% veškerých příjmů obcí. Daňové příjmy jsou rozdělovány mezi obce na základě rozpočtového určení daní, podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územnímsamosprávným celkům a některým státním fondům.

I přes postupný vývoj a snahu alokovat finanční prostředky mezi municipální rozpočty podle reálných potřeb těchto jednotek, nacházíme v současnosti některé problémy, které vyžadují nová řešení. V práci se pokusíme tyto problémy identifikovat a navrhnout další možná opatření.

Cíl práce a metodika

Prvním cílem práce je popsat vývoj rozpočtového určení daní a jeho význam pro obecní rozpočty v České republice. Druhým cílem práce je zjistit a popsat problémy, které se v souvislosti s RUD v posledních dvou letech vyskytly a navrhnout možná řešení. V první části budeme v práci vycházet převážně ze znění zákonů a literatury. V druhé části budeme pro hledání problémů využívat především informací získaných z internetu a dalších veřejných médií.

Pojem RUD, sdílené a svěřené daně

Nyní považujeme za důležité definovat pojem RUD, svěřené a sdílené daně. Pod pojmem RUD se obecně rozumí zákonem stanovené druhy daní, které plynou přímo do rozpočtů obcí nebo zákonem stanovený podíl obecních rozpočtů na celostátním výnosu daní. S tím úzce souvisí i pojmy svěřené a sdílené daně.

Svěřené daně tvoří výnos příslušné daně, který výlučně plyne do rozpočtu obcí. Mezi tyto daně v současné době patří například daň z nemovitosti nebo daň z příjmu právnických osob placená obcemi.

Sdílené daně jsou takové daně, jejichž výnos je procentuelně rozdělen do více druhů veřejných rozpočtů. To znamená, že do rozpočtu obce plyne pouze podíl na celostátním výnosu daně. Jako příklad lze uvést daň z přidané hodnoty, kdy z celostátního výnosu daně plyne do rozpočtu obce pouze 21,4%.

Obrázek 3: Sdílené daně

Význam RUD

Největší význam rozpočtového určení daní shledáváme v následujících bodech:

1. Daňové příjmy tvoří rozhodující část rozpočtových příjmů obcí (zhruba 55-60%).

2. Daňové příjmy obcí nejsou účelově vázány.

3. Orgány obcí samy rozhodují o užití daňových příjmů.

4. Daňové příjmy obcí jsou základem jak hospodářské tak i na finanční nezávislosti obcí na státu.[1]

Obce jsou nejmenšími organizačními jednotkami veřejné správy, které mají nejblíže k občanům, a tudíž můžeme konstatovat, že nejlépe mohou reagovat na požadavky občanů, protože zde existuje nekratší “instanční” cesta (informační tok) mezi jednotlivými obyvateli a organizační strukturou veřejné správy. Proto je důležité, aby obce disponovali dostatečnými finančními zdroji, které by mohli využít dle svého uvážení a kterými by se částečně distancovali od rigidní státní správy, která na nejvyšších organizačních stupních nemá a ani nemůže mít možnost jak reflektovat rozmanité potřeby obyvatelstva.

Vývoj RUD z pohledu obce

Vývoj RUD byl nastartován na počátku 90. let vznikem České republiky a obnovením územní samosprávy a dá se rozdělit do následujících etap, které odpovídají novelizacím zákonů, které RUD upravovaly.

Období 1993-1995

1.ledna 1993 vznikla daňová soustava a rozpočtová pravidla, která upravovala nově vzniklý systém RUD. Do obecních rozpočtů dle tohoto rozdělení plynulo[2]:

• 100% výnos daně z nemovitosti na území obce (až do současnosti)
• 100% výnos daně z příjmu právnických osob placené obcí (od 1994 až do současnosti)
• 40% (50% – 1994, 60% – 1995) z celookresního výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti
• 100% výnosu daně z příjmu fyzických osob samostatně výdělečně činných podle místa bydliště podnikatele

Období 1996-2000

V letech 1996-2000 došlo v systému RUD k následujícím změnám a do obecních rozpočtů plynulo[3]:

• 30% z celookresního výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a z toho:

• 10% daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti do rozpočtu té obce, kde má sídlo či bydliště plátce (kde byla pokladna plátce)
• 20% daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti podle podílu počtu obyvatel obce na počtu obyvatel okresu
• 20% z celostátního výnosu daně z příjmu právnických osob podle podílu počtu obyvatel obce k celkovému počtu obyvatelstva státu

Období 2001-2007

V roce 2001 došlo k vytvoření zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům. V tomto roce došlo k výrazné změně v systému RUD, kterou se pokoušíme naznačit v níže uvedeném grafu.

Figure 1: Změny v období 2001-2007[4]

Obce se na celostátních výnosech výše uvedených daní začali podílet procentuálně 20,59 %, přičemž každé jednotlivé obci z uvedené procentní části připadla částka stanovená podle koeficientu velikostní kategorie obce a počtu obyvatel.

Období 2008-2009

V roce 2008 došlo k nepatrné změně procentního koeficientu na výnosu níže uvedených daní z 20,59% na 21,4%. Další změna proběhla v oblasti kritérií pro rozdělování daňových příjmů, kdy každé obci z 21,4% výnosu určité daně připadla částka na základě kritéria výměry katastrálních území obce, prostého počtu obyvatel v obci a násobků postupných přechodů. Tyto změny jsme se pokusili vystihnout v níže uvedeném grafickém schématu.

Figure 2: Změny v období 2008-2009[5]

Shrnutí

Jelikož každý druh daně prošel od roku 1993 svým vývojem, považujeme za užitečné shrnout veškeré podstatné změny, které se týkají RUD, do jedné tabulky, aby bylo patrné, jak se systém RUD postupně vyvíjel.

Tabulka 1: Vývoj RUD

Problémy RUD od roku 2007

Problémy RUD před novelou 2008

Před novelou, která se uskutečnila k 1.1.2008, byly určité daňové příjmy rozdělovány na základě koeficientu velikostní kategorie obce a prostého počtu obyvatel v obci. Právě koeficient velikostní kategorie obce byl velice často kritizován hned z několika důvodů. Toto kritérium zahrnovalo 14 velikostních kategorií, kdy ke každé kategorii byl přidělen určitý přepočítávací koeficient. První problém byl spojen právě s těmito koeficienty, které neměli reálné opodstatnění a byli vytvořeny zcela uměle bez nějaké užší vazby na skutečné podmínky.

Dalším problémem byli skokové přechody mezi velikostními kategoriemi. Kritizovaná rozhraní, ve kterých docházelo k největším nerovnostem rozdělování, byly hranice 100, 10 000 a 100 000 obyvatel. V tomto případě docházelo často k „nakupování občanů“ některých měst při snaze překročit velikostní kategorii a získat tak do obecního rozpočtu nemalé finanční prostředky. S velikostními kategoriemi souvisely i velké rozdíly v koeficientech velikostních kategorií mezi největšími a nejmenšími obcemi, kdy docházelo k diskriminace obcí s nízkým počtem obyvatel. V tomto případě mohlo jít ale o záměr ze strany státu, aby došlo ke slučování menších obcí.

Další problematickou oblastí byla vysoká váha koeficientů velikostních kategorií při přerozdělování celkových daňových příjmů obcí. Tento koeficient byl vlastně jediným kritériem, které ve své podstatě ani nemůže odrážet skutečné náklady obce spojené se samostatnou působností. Nejen v důsledku těchto problémů byla potřeba změna systému RUD.

Figure 3: Velikostní kategorie obcí

Figure 4: Případy na hranicích velikostních kategorií 2007[6]

Novela RUD 2008

K 1.1.2008 vešla v platnost novela zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům. Tato novela zavedla namísto 14 velikostních kategorií pouze 4 kategorie velikosti obcí. Dále byl zrušen skokový přechod a nově byl zaveden klouzavý (progresivní) přechod mezi velikostními kategoriemi. To mělo zamezit velkým rozdílům při přerozdělování podílu na sdílených daních mezi obcemi s počtem obyvatel, který byl těsně pod hranicí velikostní kategorie. Ve svém důsledku došlo k výraznému zvýšení příjmů malých obcí a k odstranění ne zcela spravedlivých rozdílů v daňových příjmech velikostně srovnatelných měst a obcí.

Figure 5: Koeficient postupných přechodů[7]

Dále byla zavedena nová kritéria pro přerozdělení podílu obcí na sdílených daních:

• Celková výměra obce – váha 3 %
• Prostý počet obyvatel – váha 3 %
• Koeficiente velikostní kategorie obce – váha 94 %

Dále došlo k vynětí čtyř největších měst ze systému (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň), pro které byly určeny samostatné přepočítávací koeficienty.

Figure 6: Koeficient postupných přechodů[8]

Současné problémy

Se zavedením již zmiňované novely byla odstraněna velká část dřívějších problémů. Vznikem čtyř velikostních kategorií a klouzavého systému došlo sice z velké části k odstranění ne zcela spravedlivých rozdílů v daňových příjmech obcí. Na druhé straně nové kritérium celkové výměry obce pro přerozdělení podílu obcí na sdílených daních přineslo nové problémy. Na první pohled se může zdát, že 3% váha tohoto kritéria je zanedbatelná, ale ve skutečnosti došlo k několikanásobnému nárůstu daňových příjmů některých obcí s nízkým počtem obyvatel, ale velkou výměrou katastrálního území. To znamenalo neopodstatněné mimořádné přínosy pro některé malé obce.

Figure 7: Daňové příjmy na obyvatele[9]

Table 1: Největší očekávané nárůsty daňových příjmů pro obce 2008[10]

Jako další problém lze uvést snižování daňových sazeb. Pokud se sníží daňová sazba, automaticky se sníží i výnos daně. Z toho vyplývá, že se zmenší objem finančních prostředků, které se dále přerozdělují a v důsledku toho obcím do rozpočtů plynou nižší daňové příjmy.

I současná finanční krize má za následek komplikace pro obecní rozpočty. V důsledku krize stát přerozdělí méně, protože dochází ke zpomalení hospodářského růstu, ke snižování zisků firem, ke zvyšování nezaměstnanosti a pod. To vše způsobilo, že celostátní výnosy daní jsou nižší a proto poklesnou daňové příjmy obcím.

Problémem novely RUD byl i dopad na město Olomouc, které bylo jediným městem v kategorii nad 100.001 a více obyvatel před novelou. V roce 2007 byli daňové příjmy Olomouce 193,2 mil. Kč, ale v roce 2008 už pouze 149,6 mil. Kč. Tento propad je docela značný a proto musel stát městu zvýšit příjmy, aby snížil nerovnost, formou dotace.

Další problémy shledáváme v tzv. „Boji o podnikatele“, či „Nakupování občanů“. V současnosti, kdy obce získávají 30% výnos z DPFO ze SVČ podle místa bydliště podnikatele, můžeme stále pozorovat snahy obcí získat trvalé bydliště živnostníků v dané obci. Boj o podnikatele však nebyl před novelou RUD k 1.1.2008 tak závažným problémem, protože tato problematika byla vyřešena již zákonem o RUD v roce 2000, kdy výnos obcí byl stanoven na 30% místo 100% z výnosu DPFO ze SVČ podle místa bydliště podnikatele. Před novelou k 1.1.2008 byly větším problémem snahy obcí k nakupování občanů při snaze překročit hranici velikostní kategorie obce a dosáhnout tak na vyšší přepočítací koeficient pro přerozdělování celostátního výnosu daní. Příkladem byla třeba obec Jihlava[11].

Základní problémem současného RUD vzniká převážně v důsledku toho, že kritéria pro přerozdělení podílu obcí na sdílených daních zcela neodrážejí reálný stav. Možné návrhy, jak upravit současný systém RUD uvedeme v následující části práce.

Možné úpravy současného systému

Podle našeho názoru by se dal současný systém upravit následujícím způsobem, aby více odpovídal reálným potřebám v obcích. Nyní uvedeme souhrn možných úprav systému RUD, které by mohli upravit příjmy obcí z RUD tak, aby více odpovídali reálným nákladům obcí spojených s přenesenou i samostatnou působností veřejné správy:

• Zavedení kritéria rozlohy zastavěného území obce (více odpovídá realitě než kritérium výměry obce, protože zahrnuje celkovou plochu, kterou se musí daná obec fakticky spravovat)
• Snížení váhy kritéria výměry obce (popřípadě zcela zrušit) a nutnost úpravy vah ostatních kritérií (vytvořit vyrovnaný systém vah kritérií, který by korespondoval s výší nákladu spojených s danými kritérii)
• Zahrnout do kritérií nadmořskou výšku obce (na Slovensku), délku komunikací nebo například její vzdálenost od přirozeného centra tak, aby příjmy z RUD více odpovídali reálným nákladům obcí
• Zahrnutí kritéria počtu žáků v obecních školkách a školách (SMS ČR navrhuje váhu ve svém systému 9,32 %[12])
• Snížení váhy kritéria počtu obyvatel na úkor ostatních kritérií
• Zahrnutí podílu na výnosu spotřebních a ekologických daní do RUD (tento návrh má značná negativa, především se jedná o zvýšenou administrativu, kdy spotřební a ekologické daně spravují celní úřady a dalším problémem by byla příjmová stránka Státního fondu infrastruktury, protože sem putuje podstatná část daně z minerálních[13])
• Navýšení podílu obcí na sdílených daních (kompenzace za snížení daňových sazeb především přímých daní)
• Snížení koeficientů pro Prahu, Ostravu, Brno, Plzeň
• Navýšení podílu obcí na sdílených daních o 7 mld. Kč (kompenzace za daňové propady v letech 2005 a 2006, kdy došlo ke snížení sazby DPFO)
• Zavedení obecních daní, které by obcím umožnily aktivně ovlivňovat své daňové příjmy[14]  (současně něco podobného zavedeno u daně z nemovitosti)
• Navýšení podílu na DPFO ze závislé činnosti (podle podílu počtu zaměstnanců v obci k počtu zaměstnanců v ČR) z 1,5 % na 3 %[15]
• Posílení motivace při financování obcí
• Zvýšení podílu obcí na DPFO podnikatelů na území obce ze současných 30 % na například 50 % (mělo by tak dojít k větší motivaci ze strany obcí k podpoře podnikání[16])

Závěr

Daňové příjmy patří mezi nejdůležitější a největší zdroj finančních prostředků pro obce. Bez daňových příjmů by obce mohli jen ztěžka financovat svůj chod a další činnosti spojené s veřejnou správou. Proto je důležité nastavit systém RUD tak, aby odpovídal skutečným potřebám obcí, aby byl stabilní a aby značně nezvýhodňoval určitou skupinu obcí před ostatními.

I přes velkou kritiku současného systému RUD zavedeného v roce 2008 musíme uznat, že tento systém přinesl do financování obecních zřízení tolik potřebnou stabilitu a že odstranil do té doby ne zcela spravedlivé rozdíly v příjmech relativně stejně velikých měst a obcí. Financování obcí bylo navázáno na rozhodující daňové příjmy, které zajistily jejich nepřetržitý růst. I přesto ale obecní rozpočty, zejména malých obcí, nestačí pokrývat veškeré náklady spojené s veřejnou správou. Proto je potřeba, aby se současný systém ještě dále vyvíjel a aby byli zavedeni taková kritéria, která by byla schopna odrazit skutečné náklady, které obce s působením ve veřejné správě mají.

Současný systém RUD způsobil, že se dají rozpočtované příjmy celkem dobře pro každou obec odhadnout. Tato vlastnost současného RUD je velmi důležitou, protože obce tak mají možnost odhadovat příjmy a tomu přizpůsobit i náklady tak, aby nedošlo k velkému zadlužení obce.

Bibliografie

[1] [Online] JUDr. Martin Netolický, ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ ÚZEMNÍM
SAMOSPRÁVNÝM CELKŮM, http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/PF-katedry/spravni-pravo/Ostatni/FinUSC/RozpoctoveUrceni.pdf

[2] Provazníková R., Financování měst, obcí a regionů, GRADA Publishing, a.s., 2007, str. 115. ISBN 80-247-2097-3.

[3] Provazníková R., Financování měst, obcí a regionů, GRADA Publishing, a.s., 2007, str. 121. ISBN 80-247-2097-3.

[4] Provazníková R., Financování měst, obcí a regionů, GRADA Publishing, a.s., 2007, str. 124. ISBN 80-247-2097-3.

[5] Zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní

[6] [Online] JUDr. Martin Netolický, ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ ÚZEMNÍM
SAMOSPRÁVNÝM CELKŮM, http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/PF-katedry/spravni-pravo/Ostatni/FinUSC/RozpoctoveUrceni.pdf

[7] Zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní

[8] Zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní

[9] [Online] http://www.penize.cz/29419-male-obce-by-mohly-ziskat-vice-penez

[10] [Online] http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6340929

[11] [Online] http://zpravy.ods.cz/prispevek.php?ID=2570

[12] [Online] http://www.smscr.cz/rozpoctove_urceni_dani.php

[13] [Online] Změna rozpočtového určení daní. Deník veřejné správy. 10 10, 2007. http://www.dvs.cz/go/clanek.asp?id=6288067

[14] Šindelářová, Monika. 2008. PROBLEMATIKA FINANCOVÁNÍ OBCÍ – DAŇOVÉ PŘÍJMY OBCÍ. Bakalářská práce. Brno, 2008, str. 48

[15] [Online] Možnosti změn rozpočtového určení výnosů daní obcím. 2006. Deník veřejné správy. 6 13, 2006. http://www.dvs.cz/go/clanek.asp?id=6226242.

[16] [Online] Možnosti změn rozpočtového určení výnosů daní obcím. 2006. Deník veřejné správy. 6 13, 2006. http://www.dvs.cz/go/clanek.asp?id=6226242.

Autoři: Eva Gildainová, Ondřej Havlena

Datum: 18.12.2009

1 Historie peněz

Společnost prošla v historii několika etapami, ve kterých se peníze zrodily a vyvíjely. Vše začalo od rozvoje dělby práce, kvůli které vznikla směna. Sama směna pak zpět
podporovala rozvoj dělby práce a dala impuls ke vzniku komoditních peněz, které se postupem času přetvořili na papírové a bankovní peníze. ⁽¹⁾

1.1 Dělba práce a naturální směna

V časech, kdy si domácnost vyrobila vše, co potřebovala, nebylo peněz potřeba. Lidé měli široký záběr činností a objem a pestrost jejich produkce závisela pouze na jejich potřebách a dovednostech. Výhodou byla sice nezávislost na ostatních domácnostech, ale takto zavedený systém byl ekonomicky neefektivní a nedovoloval spotřebovávat příliš pestrý sortiment zboží a služeb. Co si domácnosti samy nevyrobily, to neměly.

S postupem času se začala rozvíjet dělba práce. Domácnosti se začali specializovat na činnosti, ve kterých byly výkonější. S prohlubující se dělbou práce úzce souvisela
roustoucí výměna zboží a služeb, která měla za následek další prohlubování dělby práce. Člověk se stával specializovanějším výrobcem a tentýž člověk byl také spotřebitelem, u kterého rostla škála potřeb. Na jedné straně se rozmanitost výroby zužovala a na druhé se požadavky na spotřebu rozšířovali. A takovýto rozpor mohla vyřešit pouze směna.

Počáteční formou směny byl barter, tedy přímá výměna výrobku za výrobek ⁽²⁾. Tato naturální směna však měla obrovské nedostatky a tím brzdila další rozvoj dělby práce. Jejím hlavním problémem bylo, že směna předpokládala oboustranný zájem. Tedy zemědělec chce nakoupit maso a prodat brambory. V tomto případě musí najít někoho (například chovatele dobytka), který by chtěl nakoupit brambory a prodat maso. Ještě výraznější problém nastane v případě, že chovatel dobytka chce prodat maso a přitom nakoupit třeba pivo. V takovém případě by se musela uskutečnit zprostředkovaná směna, tedy zemědělec by nejdříve musel najít někoho, kdo by s ním směnil oves za pivo a následně pak vyměnil pivo za maso.

1.2 Komoditní peníze

Se složitostí a nedostatky barteru se postupně ve směně vydělilo zboží, které bylo všeobecně žádáno a mohlo tedy platit jako univerzální směnný prostředek. Takovému
zboží se říká komoditní peníze (někdy také nazývané zbožové peníze). Příkladem komoditních peněz může být železo, zlato, stříbro, prsteny, diamanty, hovězí dobytek, pivo, víno, olivový olej, čaj a koření (což bylo hodně závislé na oblasti). Každá tato komodita si sebou nesla určité výhody a nevýhody. Pivo je narozdíl od dobytka dobře dělitelné, ale kvalita piva se na rozdíl od kvality vína časem nezlepšuje. Proto se formovaly základní požadavky na vlastnosti univerzálního směnného prostředku: ⁽²⁾

• Dělitelnost – požadavek na to, aby bylo zboží jednoduše dělitelné. Příkladem dobře dělitelné komodity může být například čaj a koření. Špatně dělitelný je například dobytek.
• Trvanlivost – požadavek na stálost proti přírodním vlivům. Příkladem trvanlivé komodity může být například zlato a stříbro. Netrvanlivý pak může být dobytek.
• Stejnorodost – požadavek úzce související s dělitelností, který vynucuje, aby část celku reprezentovala odpovídající část původní hodnoty. Stejnorodou komoditou může být například pivo, opakem pak může být pár botou (jedna bota nemá hodnotu odpovídající polovině původní hodnoty páru).
• Vysoká kupní síla – požadavek na to, aby ve směně mohlo vystupovat poměrně malé množství. Vysokou kupní sílu má zlato, nízkou například mouka.

Časem se ukázalo, že těmto čtyřem požadavkům na komodity nejvíce vyhovují drahé kovy, a to především zlato, které bylo poměrně vzácné, dobře zpracovatelné, trvanlivé a společností přijímané. Ze začátku bylo zlato jako platidlo použitelné v jakémkoliv stavu, avšak brzy nastalo období monetizace zlata (procesu převodu zlata do zákonných platebních hodnot) a začali se razit zlaté mince (nazývané zlaté peníze). Důvodem pro začátek ražby bylo vyhnout se nepraktickému používání zlata v podobě prachu, prutů nebo cihel, kdy kupující i prodávající museli složitě ověřovat množství a kvalit kovu. V mincovnách tak byla ověřována kvalita i množství drahého kovu a samotná mince pak nesla ochranné známky, které zamezovaly padělání. ⁽²⁾

1.3 Papírové peníze

Používání zlatých mincí však nebylo zcela efektivní pro manipulaci s většími částkami při uschovávání a přepravě. Proto ve 20. století proběhl proces demonetizace, kterým se nahrazovali zlaté peníze v oběhu papírovými bankovkami. A jak píše Samuelson a Nordhaus⁽¹⁾ : „Věk komoditních peněz ustoupil věku papírových peněz. Podstata peněz nyní vykrystalizovala. Peníze, spíše jako peníze něž komoditu, chtějí lidé ne pro ně samotné, ale proto, že si za ně mohou koupit určité věci. Nechceme peníze proto, abychom je přímo spotřebovali – spíše je používáme tak, že se jich zbavujeme.“

Užívání papírových bankovek se rychle rozšířilo. Jedním důvodem je jejich pohodlné používání a přenášení. Dále jedna bankovka může představovat velmi vysokou,
nebo velmi nízkou hodnotu (záleží pouze na jejím potisku). Je pak možné přenášet velké částky peněz v malém a lehkém přenosném médiu. Bankovky jsou i velmi dobře dělitelné a splňují tak všechny čtyři požadavky pro univerzální směnný prostředek (dělitelnost, trvanlivost, stejnorodost a vysokou kupní sílu). Jejich podoba musí být chráněna před paděláním, a to především pečlivou ryteckou prací a různými bezpečnostními prvky na bankovce. Díky tomu, že jsou bankovky označovány jako zákonné platidlo, nemohou být vytvářeny soukromými osobami, což je udržuje vzácnými.

První papírové peníze vznikly tím, že si lidé začali ukládat své bohatství v důvěryhodných úschovnách (tedy bankách), které jim při vkladu vydali papírové potvrzení. Tyto bankovky byly kryté zlatem a každý si mohl nechat v příslušné bance vyplatit bankovku ve zlatě. Postupem času byly právě tyto bankovky používány jako prostředek směny a lidé bankovkám věřili, protože věděli, že banka, která bankovku vydala, jim ji vymění za zlato. Pokud v jednom okamžiku bylo v bance uloženo 1 000 zlaťáků, v oběhu pak byly bankovky ve stejné celkové hodnotě. ⁽³⁾

Později si banky uvědomily, že početná část peněz v bance leží trvale a že není obvyklé, aby všichni držitelé bankovek požadovali o výměnu svých peněz za zlato ve stejný okamžik. Proto se rozhodly část peněz, která v bance stále zůstává, použít na poskytování půjček a úvěrů. Například z těch 1 000 zlaťáků banka na základě dlouhodobého sledování zjistí, že 500 zlaťáků je v bance na trvalo. Proto se rozhodne poskytnout úvěry v hodnotě až 500 zlaťáků. Pokud tak udělá, všechny její výdaje již nejsou kryté zlatem. V oběhu jsou bankovky v hodnotě 1 500 zlaťáků, které jsou kryté pouze z části. ⁽³⁾

V dnešní době již peníze kryté zlatem nejsou a stejně tak bankovní systém není jednostupňový (jako tomu bylo v dřívějších dobách), ale dvoustupňový v čele s centrální
bankou. Používání těchto nekrytých peněz závisí na naší důvěře, že je společnost ochotna je přijímat a množství peněz v oběhu již nezáleží na množství zlata, ale na monetární politice centrální banky.

1.4 Bankovní peníze ⁽¹⁾

Další etapou ve vývoji jsou bankovní peníze, což jsou peníze uložené na účtech, určené k bezhotovostnímu převodu nebo výběru z automatu. S bankovními penězi se setkáváme především v součastnosti, kdy spolu s bankovním účtem většinou získáte přístup i do vlastního internetového a telefonického bankovnictví, přes které můžete provádět různé transakce. Přímo na bankovní účty se zasílají mzdy, bankovním převodem platíme účty. V obchodech a přes internet nakupujeme platebními kartami, které dostáváme k našim bankovním účtům. Člověk u sebe v dnešní době nepotřebuje nosit téměř žádnou větší hotovost, většina transakcí lze provést bezhotovostně.

2 Funkce peněz ^{(1) (2)}

Historický vývoj peněz, který jsme nyní prošli, velice úzce souvisí s třemi důležitými funkcemi, které peníze plní.

2.1 Peníze jako prostředek směny

Na výše uvedeném příkladu u naturální směny musel zemědělec, aby vyměnil brambory za maso, nejdříve vyměnit brambory za pivo a až poté provést výměnu za maso – tzv. zprostředkovaná směna. Peníze tento nedostatek odstraňují a poskytují nám dokonce možnost směnit statek A za statek B bez toho, abychom hledali člověka, který chce směnit to samé B za A. Se splňením této funkce bohatě stačí prodat statek A na jednom trhu a za utržené peníze koupit statek B na jiném trhu.

2.2 Peníze jako prostředek oceňování

Tato funkce zaručuje, že nám peníze umožňují oceňovat statky a služby tím, že jim dávají cenu. Dovoluje nám převést odlišné statky jako např. lidskou práci a suroviny na peníze a jejich cenu pak můžeme používat k jejich vzájemnému porovnávání. Bez této funkce by výrobci nebyli například schopni určit, jaké kombinace vstupů mají při výrobě využít, protože by nebyli schopni porovnat vzácnost výrobních zdrojů.

2.3 Peníze jako uchovatel hodnot

Díky této funkci máme možnost odložit část směny na později, tedy např. prodáme statek A a získané peníze si necháme. Toto v barteru nebylo možné, tam jsme museli směnit statek za jiný. Zajímavé je, že peníze tuto funkci nemusí splňovat vždy na takové úrovni (a často ani nesplňují), jako jiné komodity. Ale i přesto lidé obvykle značnou část svého bohatství drží právě v penězích, a to především kvůli jejich dobré likviditě (je možné je rychle proměnit v libovolný jiný statek).

Závěr

Peníze prošly v historii svého vzniku několika důležitými změnami, než se dostaly do stavu, v jakém je známe dnes. Hlavní podíl na jejich vzniku má dělba práce a s ní spojený vývoj směny, který dal postupně vznikat komoditním, papírovým a bankovním penězům. Zajímavé také je, že dříve byly všechny peníze kryté zlatem. V dnešní době již kryté nejsou a ani množství peněz v oběhu není určováno množstvím zlata, ale monetární politikou centrální banky.

Seznam použité literatury

[1] SAMUELSON, Paul A., NORDHAUS, William D. Ekonomie. Praha : Svoboda,
1991. 1011 s. ISBN 80-205-0494-X.

[2] FUCHS, Kamil, TULEJA, Pavel. Základy ekonomie. 2. upr. vyd. Praha :
EKOPRESS, s.r.o., 2005. 348 s. ISBN 80-86119-94-7.

[3] NOVOTNÝ, Radovan. Jsou ještě peníze kryté zlatem?. Měšec.cz [online]. 2008
[cit. 2009-12-03]. Dostupný z WWW:  <http://www.mesec.cz/clanky/jsou-jestepenize-
kryte-zlatem/>. ISSN 1213-4414.

Tak jdeme na to…

Ukázka bude pracovat s nádledující tabulkou:

Vytvoříme si proceduru s názvem gpsdistance a dvěma vstupními čísly mybuilding_id a mydistance.

mybuilding_id představuje ID číslo výchozí budovy, v jejímž okolí budeme hlegpdat další budovy, které se k ní nacházejí ve vzdálenosti předávané v druhém parametru mydistance (v kilometrech!).

Následně si deklarujeme tyto vnitřní proměnné:

• mylon – zeměpisná délka naší výchozí budovy (longitude)
• mylat – zeměpisná šířka naší výchozí budovy (latitude)
• lon1 – 1. hranice zeměpisné délky
• lon2 – 2. hranice zeměpisné délky
• lat1 – 1. hranice zeměpisné šířky
• lat2 – 2. hranice zeměpisné šířky

Další příkaz načítá aktuální hodnoty naší výchozí budovy do proměnných mylon a mylat:

A následuje vypočítání hraničních souřadnic na základě vzdálenosti zadané v kilometrech ve vstupní hodnotě mydistance. Číslo 111 představuje kolik kilometrů měří přibližně jeden stupeň (1°) zeměpisné šířky (pro míle je to 69). Význam vzorců si můžete dohledat v originálním anglickém dokumentu (odkaz níže).

A motorem celého příkladu je hlavní select vyhledávající budovy, které se nacházejí od výchozí budovy ve vzdálenosti do hodnoty mydistance. Tento skript navíc vrací sloupec s názvem distance, který představuje skutečnou vzdálenost (v kilometrech) od výchozí budovy. Číslo 6372.795 je poloměr země (pro míle by to bylo 3956). Pokud vás zajímá podrobnější význam použitých vzorců, opět vás odkáži na originální dokument (odkaz níže).

Hotová MySQL procedura

Příkaz DELIMITER // nastavuje oddělovač SQL příkazů na dvě lomítka. Děje se tak proto, že implicitně je jako oddělovač nastaven středník. Středníky se však objevují uvnitř procedury, což by způsobilo chybu při vytváření procedury. Proto pozor, pokud budete vytvářet proceduru v phpMyAdmin (budete si muset pod polem pro SQL příkaz nastavit jiný oddělovač než právě defaultní středník).

1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
DELIMITER //

CREATE PROCEDURE `gpsdistance` (IN mybuilding_id int, IN mydistance int)

BEGIN

declare mylon double;

declare mylat double;

declare lon1 float;

declare lon2 float;

declare lat1 float;

declare lat2 float;



SELECT building_latitude, building_longitude INTO mylat, mylon FROM buildings WHERE building_id = mybuilding_id;



SET lon1 = mylon-mydistance/abs(cos(radians(mylat))*111);

SET lon2 = mylon+mydistance/abs(cos(radians(mylat))*111);

SET lat1 = mylat-(mydistance/111);

SET lat2 = mylat+(mydistance/111);



SELECT buildings.*, 6372.795 * 2 * ASIN(SQRT(POWER(SIN((mylat-ABS(building_latitude))*pi()/180/2), 2) +

COS(mylat * pi()/180) * COS(ABS(building_latitude) * pi()/180) * POWER(SIN((mylon - building_longitude) * pi()/180 / 2), 2))) AS distance

FROM buildings WHERE building_latitude IS NOT NULL AND building_longitude IS NOT NULL AND

building_longitude BETWEEN lon1 AND lon2 AND building_latitude BETWEEN lat1 AND lat2 HAVING distance < mydistance ORDER BY distance LIMIT 50;



END//

Volání procedury v PHP

Velmi důležité je vědět, že volat procedury můžete pouze přes vrstvu MySQLi (která je již objektově orientovaná). Samotná procedura se volá SQL příkazem call gpsdistance($mybuilding_id, $mydistance). Zde je krátká ukázka:

1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
$link = mysqli_connect('localhost', 'db', 'user', 'passwd');

if (!$link) {

    printf("Can't connect to MySQL Server. Errorcode: %s\n", mysqli_connect_error());

    exit;

}

if ($result = mysqli_query($link, "call gpsdistance($mybuilding_id, 5)")) {

    while($row = mysqli_fetch_array($result)) {

        ...

    }

    mysqli_free_result($result);

    mysqli_close($link);

}

A to je vše, snad vám článek byl k nečemu užitečný

Použitá literatura

• RUBIN, Alexander. Geo/Spatial Search with MySQL. Scribd [online]. 2008 [cit. 2009-11-04]. Dostupný z WWW: <http://www.scribd.com/doc/2569355/Geo-Distance-Search-with-MySQL>.

Upozorňuji, že využívat geocoding je povolené pouze v případě, že získané výsledky zobrazíte zpět na Google mapě.

Geocoding Service

Geocoding Service je služba, které pošleme HTTP požadavek a ona nám vrátí (ve zvoleném formátu) příslušná zeměpisná data. Požadavek se zasílá na adresu http://maps.google.com/maps/geo? s několika parametry. Nás zajímají pouze některé:

• q (povinný) – adresa, ke které chceme zjistit zeměpisné souřadnice
• key (povinný) – váš API klíč, který vygenerujete speciálně pro vaší doménu na stránkách Google Maps API
• sensor (povinný) – nastavujeme na hodnotu true nebo false podle toho, zda byl požadavek zaslán ze zařízení se senzorem polohy
• output (povinný) – formát výstupních dat (na výběr je xml, kml, csv nebo json)
• oe (nepovinný) – kodování výstupních dat (doporučuji nastavit na utf8)
• …a další

Vstupní data by měla být generována v utf-8.

Formát výstupních dat v CSV

Výstupní data je možné si nechat zaslat v následujích formátech:

• json (defaultní)
• kml
• xml
• csv – data jsou oddělená středníkem

Pro náš případ se ideálně hodí CSV, protože vrací pouze čtyří údaje (narozdíl od ostatních formátu) oddělená středníkem:

1. HTTP stavový kód
   • 200 - úspěšné
   • 500 – chyba serveru
   • 602 – neznámá adresa
   • 610 – špatný API klíč
   • 620 – příliš mnoho dotazů (>5000 na den nebo příliš mnoho v krátkém obobí za sebou)
   • a další…
2. Přesnost zaměření
   • 0 – neznámá
   • 1 – na úrovni státu
   • …
   • 4 – na úrovni města (obce)
   • 5 – na úrovni PSČ
   • 6 – na úrovni ulice
   • 7 – na úrovni uzlu
   • 8 – na úrovni adresy
   • 9 – na úrovni konkrétní budovy
3. Zeměpisná šířka (latitude)
4. Zeměpísná délka (longitude)

Například:

PHP: příklad získávání GPS souřadnic z CSV souboru

Předpokládejme, že máme  v databázi uloženy adresy, ke kterým chceme dohledat GPS souřadnice.  Tabulka v databázi by mohla vypadat například takto:

Pak by PHP skript na doplnění GPS souřadnic mohl vypadat takto:

1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
<?php

$conn = mysql_connect("localhost", "user", "passwd");

if (!$conn) {

  die("Could not connect: ". mysql_error());

}

if (!mysql_select_db("database", $conn)) {

  die("Could select db: ". mysql_error());

}



// YOUR DOMAIN API KEY

$api_key = "ABCDEFGHIJK";



$query = "select * from buildings where building_latitude is null and building_longitude is null order by building_id";

$result = mysql_query($query);



while ($row = mysql_fetch_array($result)) {



  // SET ADDRESS

  $address = urlencode($row["building_street"]." ".$row["building_street_nr"]." ".$row["building_city"]." Czech republic");



  // URL TO HTTP REQUEST

  $link = "http://maps.google.com/maps/geo?q=".$address."&key=".$api_key."&sensor=false&output=csv&oe=utf8";



  // WE GET FILE CONTENT

  $page = file_get_contents($link);



  // WE OBTAIN DATA FROM GIVEN CSV

  list($status, $accuracy, $latitude, $longitude) = explode(",", $page);



  // IF EVERYTHING OK AND ACCURANCY GREATER THEN 3 WE SAVE COORDINATES

  if (($status == 200) and ($accuracy>=4)) {

    $query_edit = "update buildings set building_latitude = '".$latitude."',

    building_longitude = '".$longitude."'

    where building_id = '".$row["building_id"]."'";

    $result_edit = mysql_query($query_edit);

    echo $row["building_id"]." - OK<br />";

  } else {

    echo $row["building_id"]." - ERROR<br />";

  }



  // TIMER BECAUSE GOOGLE DOESN'T LIKE TO BE QUERIED IN SHORT TIME

  sleep(3);

}



mysql_close($conn);

?>

V následujícím článku vám představím MySQL proceduru, která vrací seznam nejbližších budov v okolí vypočítaný na základě GPS souřadnic.

Teorie trestu se historicky vyvíjela. Z počátku byly zavedeny tresty z jediného důvodu, aby se pachateli oplatilo to, co způsobil. To znamená, že trest měl z počátku formu odplaty a msty. Primárním cílem trestu byla situace, kdy byl postižený emočně uspokojen. Postupným vývojem se na trest začalo dívat I z jiného úhlu pohledu. Začalo se trestat především z účelu, aby nebylo pácháno zlo. Oba tyto dva způsoby vnímání trestu jsou dodnes aktuální a zůstávají zcela základními.

Nejstarší způsob vyměřování trestu byl způsobem oko za oko, zub za zub. Postupným vývojem společnost došla k závěru, že tato forma trestu nemá dostatečně efektivní účinky a že je zcela nevhodná. Představme si například takovou situace, kdy já druhému jedinci zlomím ruku. Jako ekvivalenci k újmě, kterou jsem druhému způsobil, mi bude za trest taktéž zlomena ruka. Když se na tento problém podíváme z pohledu postiženého, zjistíme, že je tímto způsobem většinou dostatečně uspokojen a má pocit, že došlo k zadostiučinění. Na druhou stranu on ani já nebudeme schopni vykonávat přibližně 4 týdny fyzickou práci. Pokud se na tento problém budeme dívat z čistě ekonomického hlediska, dojdeme k závěru, že stát nám bude vyplácet dvě nemocenské dávky a oba dva budeme na měsíc vyřazeni z pracovního života. Tudíž se naše pracovní absence negativně projeví na výkonnosti ekonomiky a potažmo I na HDP. Pro společnost je tudíž výhodnější, aby pachatel zaplatil postiženému přiměřenou finanční kompenzaci a i nadále zastával svou funkci ve společnosti. U dvou jedinců jsou negativní dopady nepatrné a zcela zanedbatelné, ale představme si tuto situaci v rámci celé společnosti. V tomto případě bychom tento jev mohli vnímat jako nezanedbatelný negativní faktor zpomalující vývoj celé ekonomiky. Nejen z tohoto, ale i z mnoha jiných důvodů vznikl ve společnosti zájem na tom, aby byly tresty patřičně vyměřeny úrovni újmy, kterou pachatel způsobil postiženému a celé společnosti a aby nedocházelo k výše popsané situaci, která je zcela neefektivní.

Nejcitelnější újmu pro pachatele společnost vidí v trestu odnětí svobody, kdy je člověku odebráno jedno ze základních lidských práv. V dnešním trestním právu v České republice se na trest díváme z pohledu, aby újma v něm obsažená byla přímoúměrná potřeby ochrany společnosti. Z toho vyplývá, že se přísnějších trestů (jako je např. odnětí svobody) používá jen v těch případech, kdy to společnost považuje za zcela nezbytné a nutné. Otázkou je, jak lze dostatečně přesně poznat úroveň potřeby ochrany společnosti, ze které se vyvozuje výše a forma trestu?

Již od nejstarších lidských společenství existovala potřeba obranného mechanismu, který by chránil životy a zdraví jejich členů. Například již kmenové společenství bylo zcela závislé na počtu kmenových příslušníků. Čím více bylo jedinců uvnitř kmene, tím vyšší pro kmen byla pravděpodobnost přežití. Ne vždy ale je a byla ochrana života a zdraví členů společnosti na prvním místě. Například v absolutistických vládách byla na prvním místě ochrana panovníka a jeho pravomocí. Podobný princip se objevoval i za doby komunismu v České republice, kdy na prvním místě nebyla ochrana život jednotlivce, ale ochrana politického systému a vlády (jako neblahý příklad lze uvést politický proces s Miladou Horákovou v době totality, kdy stát měl mnohem větší zájem na tom ochránit sám sebe než ochránit život člena společnosti). Konečně až v demokraticky vyspělé společnosti se objevuje na prvním místě ochrana života a zdraví jednotlivce. Zejména proto je smutné, že i 19 let po revoluci existuje v České republice trestní zákoník, který platí ještě z dob socialismu, kde seznam trestných činů začíná pojmy rozvracení republiky a vlastizrada. Nový trestní zákoník, který by měl začít platit od 1. Ledna 2010 by již měl na prvních místech seznamu trestných činů mít trestné činy proti životu a zdraví. I když je změna seznamu trestných činů víceméně jen formální, obecně se dá říci, že nový trestní zákoník by si měl více vážit lidského života. Mezi nejsilnější argumenty tohoto tvrzení lze uvést zvýšení trestu za vraždu z 15 na 18 let odnětí svobody nebo například snížení trestní odpovědnosti z 15 na 14 let. Dále bude nový trestní zákoník obsahovat nově zavedené alternativní tresty, jako je například domácí vězení.

Pro širší pochopení pojmu trestu je nezbytné položit si otázku, jaký základní účel by měl trest splňovat? Na toto téma by se dali vést rozsáhle diskuze a neexistuje na ně jednoduchá a především jednoznačná odpověď. Zejména je to dáno tím, že tento problém je chápán každým člověkem velice subjektivně. Obecně se dá účel trestu zkoumat z pohledu funkcí, které by trest měl s menší či větší vahou nést a které by se měli vzájemně podmiňovat a doplňovat.

Nejzákladnější funkcí trestu je funkce restaurativní, která by měla ve společnosti opět obnovit pocit spravedlnosti. I když se nám na první pohled může zdát, že v dnešní době nemá takovou váhu a že je to jen jakýsi historický přežitek, který se na moderní společnost nedá aplikovat, musíme brát v potaz, že tato funkce velice úzce souvisí se společenským vědomím. Pokud ve společnosti převládne pocit, že nedošlo k emociálnímu uspokojení jí samé a hlavně postižených jedinců, nebude ve společnosti existovat pocit spravedlnosti. Pokud jsme si tohoto vědomi, musíme si poté položit otázku, jestli může efektivně a dlouhodobě fungovat společnost bez spravedlnosti? Těžko. Pokud převládne obecný názor, že ve společnosti neexistuje spravedlnost, tak za předpokladu, že se většina lidí bude chovat racionálně a bude chtít maximalizovat užitek ve svůj prospěch, může tato situace vést k naprostému chaosu a anarchie. Důležitosti spravedlnosti ve společnosti si byl plně vědom I německý filosof Immanuel Kant, který ve svém aforismu řekl: “Kdyby se měla ztratit spravedlnost ze společnosti, neměl by život lidí na Zemi žádnou cenu.“

Trest by měl dále obsahovat výchovnou funkci, která má ve svém důsledku přinést nápravu potrestaného. Tato funkce je velice diskutabilní a často v dnešní postmoderní společnosti selhává. Ne v každém případě je provinilec schopný převýchovy a vlastní sebereflexe. Důvod existence tohoto selhání vidím převážně v tom, že výše a forma trestu není vyměřena dostatečně vzhledem k užitku, který provinilci přinese porušení nějakého pravidla. Z toho lze odvodit důležitost stanovení přiměřené úrovně trestu. Nepřekonatelný problém nastává v důsledku toho, že tato úroveň je velice individuální a proměnná a nelze ji přesně stanovit matematickými ani statistickými modely. Vzhledem k tomu, že ji nelze jednoduše a přesně určit, dochází zde k častým chybám a omylům, které jsou příčinou selhávání trestu, jako výchovného prostředku.

Dále je důležité zmínit funkci ochrannou, která v zásadě slouží k ochraně společnosti před nebezpečnými pachateli a která nemusí být v trestu obsažena. V praxi se tato funkce realizuje především trestem odnětí svobody nebo například již zmíněným domácím vězením.

Jako poslední velmi důležitou funkci trestu je nutné uvést preventivní funkci, která působí na potenciální budoucí pachatele. Jejím základním úkolem je odradit před společensky nechtěným chováním. Toho je dosaženo uvědoměním si každého člověka, jaký trest jej čeká, pokud se zachová proti společensky daným normám a pravidlům. Tato funkce je velice silně ovlivněna vynutitelností trestu. Pokud neexistuje dostatečná vynutitelnost ať už například ze strany státu nebo jakéhokoliv jiného subjektu, tak nejen preventivní funkce, ale celý trest podstatně ztrácí na svém účinku a je tím zcela mařen.

V některých případech porušení pravidel trest nemusí nést všechny z výše uvedených funkcí. Jako jeden z mnoha příkladů lze uvést situaci, kdy provinilý jedinec si je plně vědom, co způsobil, ví, že za svůj čin nese veškerou odpovědnost a ví, že už nikdy nemůže odčinit, co způsobil. Pro takového člověka je dostatečným trestem už jen to, že musí žít do konce svého života se špatným svědomím, s pocitem viny, kterého se nikdy nezbaví. Potom nastává otázka, jaký má v tomto případě trest smysl? Nestačí jako trest to těžké břemenem, které si člověk ponese sebou po celý život? Musíme si uvědomit, že v tomto případě je sice účel trestu oslaben, ale zcela nezmizel. I přesto, že je pachatel dostatečně potrestán následkem svého činu, společnost nadále vyžaduje za daný prohřešek kompenzaci, která by uspokojila touhu společnosti po spravedlnosti, která je pro ni velmi důležitá.

Původ práce

Tato esej vznikla v rámci předmětu Vybrané kapitoly ze sociologie a psychologie práva na Právní fakultě Masarykovy univerzity.

Webová verze přes XMind Share

Mentální mapa ke stažení

[Textová verze]

Mentální mapu si můžete stáhnout hned v několika formátech:

• jako obrázek JPEG
• ve formátu XMap
• ve formátu XMind pro aplikaci XMind
• ve formátu MM pro aplikaci FreeMind

Nebo si můžete vytvořit on-line účet na stránkách aplikace XMind http://www.xmind.net/ a prohlížet si mapu zde, přes adresu http://share.xmind.net/havlenma/object-oriented-programming-(oop)-in-php/ (můžete si ji např. přidat k oblíbeným a lehce k ní přistupovat on-line přes váš účet).

Použitá literatura

• Velká kniha PHP a MySQL 5 : kompendium znalostí pro začátečníky i profesionály / W. Jason Gilmore ; [překlad Jan Pokorný].. – Vyd. 1.. – Brno : Zoner Press, 2007.. – 864 s. : il. ; 23 cm.

SL je nabízen ve dvou verzích a to ve verzi basic a ve verzi premium. Basic verze je zcela zdarma a je pro ty uživatele, kteří nehodlají vlastnit půdu, obchodovat nebo se například prezentovat a pořádat různé akce. Pokud vlastníte Basic účet, máte možnost stavět a skriptovat objekty pouze na speciálních pozemcích (dočasné stavební zóny – sandbox). Dále máte možnost létat, oblékat se nebo ovládat vaše výtvory a ukládat je do vašeho inventáře. Učet premium je určen pro všechny, kteří chtějí vlastnit půdu (cena pozemků viz níže) a kteří se chtějí více angažovat v SL. Měsíční poplatek je 9,95 USD (celkem nízká částka), který vám umožní stavět, ukládat a zobrazovat projekty přímo na vaší půdě.

Poplatky za vlastnění půdy jsou účtovány podle nejvyššího množství držené půdy v předchozím 30ti denním cyklu účtování. Výše poplatků se mění podle množství držených pozemků (viz tabulka).

Zdroj: http://www.secondlife.cz/ceny-pozemku

V dnešní době se ze Second Life stal 3D virtuální sociální síť, která spojuje lidi ze všech koutů světa a má přes 19 milionů zaregistrovaných uživatelů. Za úspěchem tohoto projektu stojí hned několik aspektů, kterými je Second Life obdařen. Asi nejdůležitější je samotná tvorba tohoto světa, která probíhá pomocí vlastních uživatelů, kteří mají právo do tohoto světa vstoupit. Každá zaregistrovaná osoba může v Second Life bez jakékoli potřeby nějakého jiného nástroje jednoduše pomocí skriptovacího jazyka obsaženým v Second Life klientu naprogramovat vše co chce od čtverce až po letiště. Veškeré výtvory uživatelů SL jsou zcela jejich vlastnictvím, na které se vztahuje jejich autorské právo. Dalším nezbytným a zcela zásadním jevem je možnost obchodování s vytvořenými produkty nebo službami prostřednictvím existence vlastní vnitřní měny, Linden dolaru, na které stojí veškerá ekonomika SL (denní obrat asi 1,5 milionu USD). Největší výhodou Linden dolaru je jeho volná směnitelnost za USD, která probíhá v rámci LindeX směnárny nebo ostatních brokerů. Aktuální kurz závisí na tržní situaci a momentálně se pohybuje kolem 268 L$ za 1 US$.

Zdroj: http://secondlife.com/statistics/economy-market.php

Dále považujeme za důležité vymezit pár užitečných pojmů, které se v SL vyskytují. Prvním pojmem je resident. Resident je název pro uživatele, který ovládá postavičku vytvořenou v SL. Dalším důležitým pojmem je avatar. Avatar je virtuální figura, která žije svůj vlastní „život“ v SL a je ovládaná residentem. Avatar je ve středu veškerého dění, které probíhá v SL a je plně modifikovatelný.

Zajímavostí Second Life je, že v rámci SL existují dva Gridy (Grid představuje virtuální prostředí (platformu), ve kterém se avataři pohybují, komunikují a „žijí“). Second Life je rozdělen na:

1. Main Grid,
2. Teen Grid.

Main grid odpovídá Second Life a je přístupný pro osoby starší než 18 let. Teen grid odpovídá Teen Second Life a je přístupný pouze pro osoby mezi 13 a 17 lety. Jelikož se naše cílová skupina, kterou bychom chtěli nejvíce oslovit, zahrnuje potenciální zájemce o studium na MU, budeme se orientovat pouze na Main Grid.

Analýza prostředí Second Life

Analýza konkurence SL

Kromě Second Life existuje ve světě IT další řada virtuálních světů, které se snaží jít ruku v ruce s rapidním vývojem nových technologií ve výpočetní technice a programování (v tomto případě opomíjíme virtuální světy určené především pro zábavu a hraní, které jsou pro naše účely irelevantní – např. WarCraft). Mezi největší konkurenty Second Life patří virtuální světy IMVU, There, Entropia nebo například Active World. Jak vidíme níže v tabulce a v grafu, Second Life z pohledu počtu zaregistrovaných uživatelů nemá většího konkurenta.

Zdroj: http://wikipedia.cz

Následující tabulka porovnává tři nejznámější a nejpoužívanější virtuální světy podle různých aspektů.

Zdroj: http://oz.slinked.net/comparechart.php

Z výše uvedené tabulky lze vyčíst, že Second Life, v porovnání s ostatními virtuálními světy, poskytuje svým uživatelům více funkcí a možností, kterých může potenciální uživatel uvnitř tohoto světa využít. V případě prezentace MU ve virtuálním světě, bychom viděli jedinou variantu ve využití SL, který nemá v současné době většího konkurenta a má na poli virtuálních světů výsadní postavení (do budoucna se zatím s větší konkurencí ani nepočítá, protože například slibně vypadající projekt, který by mohl konkurovat SL, Google Lively, byl po pár měsících zastaven).

Analýza počtu uživatelů SL

Vedou se různé diskuse o udržitelnosti SL v internetovém světě. Spousta lidí předpovídá SL obrovský růst (např. Gartner, Inc.), a přitom se opírají o argumentace, že propojení virtuální reality se skutečným světem a ekonomikou ještě zcela nevyčerpal svůj potenciál. Na druhou stranu existuje velký počet lidí, kteří jsou velmi překvapeni, že SL ještě vůbec existuje, funguje a nadále se rozvíjí. Co je ale bezesporu, že SL zatím prožívá exponenciální růst, který ilustrujeme pomocí tabulek a grafů.

Při tvorbě tohoto grafu jsme vycházeli z dat uvedených v této tabulce :

Second Life Registered Accounts

Zdroj: http://spreadsheets.google.com/pub?key=pxbDc4B2FH96NzYTkCnb-SA&gid=5

Protože tento záznam není aktuální, předkládáme zde další méně podrobnou, ale za to aktuální tabulku.

Second Life Registered Accounts

Zdroj: http://danielvoyagerblog.wordpress.com/sl-metrics/

Jak je na první pohled patrné, SL zažívá od pololetí 2006 velký nárůst v počtu zaregistrovaných uživatelů a v dnešní době má již přes 18 milionů zaregistrovaných uživatelů. Tento jev lze vysvětlit jako důsledek velkého mediálního zájmu o rozkvétající se virtuální svět, který může „nahradit“ reálný život. Tento mediální boom zasáhnul především americký kontinent a postupně, ale v menším efektu, i západní Evropu. Předpovědi o růstu SL byli v této době velice optimistické a odhadovalo se, že v březnu 2008 již bude v SL více než 25 milionů zaregistrovaných uživatelů. Jak je z tabulky patrné, SL v této době dosáhl pouze na poloviční hodnotu, která mu byla předpovězena.

Při analýze pomocí tohoto nástroje bychom si měli být vědomi vypovídací schopnosti těchto dat, která může být velice zkreslená. Hlavním nedostatkem je, že počet registrovaných uživatelů nemusí vůbec vypovídat o počtu uživatelů, kteří doopravdy SL pravidelně používají (viz. MySpace, který má více uživatelů než Facebook, ale spousta uživatelů své účty už nevyužívá). Spousta účtů je založena jen pro jedno použití nebo pro testování. Dále zde existuje skrytá hrozba v tom, že si v SL může každý uživatel založit ihned několik účtů. Z toho důvodu je vypovídající schopnost tohoto ukazatele trochu zkreslena. Proto se v naší analýze budeme opírat i o další ukazatel.

Analýza „concurrent users“

Nyní budem zkoumat vývoj SL z pohledu statistiky „concurrent users“. Tento údaj udává celkový počet lidí, kteří využívají danou síť ve stejný čas (tato problematika je ale složitější – viz http://www.jennifersoft.com/30/article/show/en/3435.html).

Zdroj: https://blogs.secondlife.com/community/features/blog/2009/01/15/second-life-residents-logged-nearly-400-million-hours-in-2008-growing-61-over-2007

Tento graf ale není opět aktuální, proto zde uvádíme ještě tabulku s aktuálními údaji.

Zdroj: http://danielvoyagerblog.wordpress.com/sl-metrics/

I zde je patrný exponenciální růst počtu aktivních uživatelů SL sledovaných v určitém časovém rozmezí, kdy bylo 15. března 2009 naměřeno 86 584 uživatelů používajících SL ve stejný okamžik.

Analýza počtu aktivních uživatelů

Dalším ukazatelem vhodným k použití je počet aktivních uživatelů, kteří se pohybují v reálném světě SL. Níže uvedená tabulka ilustruje počet aktivních uživatelů rozdělených podle původu, ze které země pocházejí.

Zdroj: http://spreadsheets.google.com/pub?key=pxbDc4B2FH96NzYTkCnb-SA&gid=7

Tento ukazatel dává jasně najevo rozložení uživatelů, kteří aktivně používají SL (počítají se sem všichni uživatelé, kteří stráví v SL alespoň jednu hodinu měsíčně), podle zemí, ve kterých mají původ. Na první pohled je patrné, že nejvýznamnější a zásadní zastoupení mají uživatelé z USA. Jejich počet se vyšplhal na 190 018 (bohužel tato statistika není zcela aktuální – leden 2008). Dále zde má významné zastoupení Německo a Velká Británie. Zastoupení českých uživatelů je v SL celkem malé (pouze 1536 aktivních uživatelů). Podobně je na tom Slovensko, které je v SL zastoupeno pouze 567 aktivními uživateli. Jelikož se na MU hlásí především studenti z České a Slovenské republiky, SL by nemusel být efektivní marketingový nástroj pro propagaci MU v rámci zacílení na české nebo slovenské zájemce o studium, kteří v současné době tvoří většinu uchazečů o studium na MU.

Analýza věkového rozložení SL

Jako další ukazatel využijeme věkové rozložení uživatelů SL.

Zdroj: http://spreadsheets.google.com/pub?key=pxbDc4B2FH96NzYTkCnb-SA&gid=9

Zdroj: http://blog.electricsheepcompany.com/?cat=124

Výše uvedení grafy dokazují, že kolem 35% uživatelů SL spadá do věkové skupiny 25-34 let. Jen necelých 25% uživatelů SL je ve věkové skupině 18-24 let, která je naší cílovou skupinou. Téměř 74% uživatelů uvádí věk více než 25 let. Pro MU je ale primární cílová skupina mezi 18-24 lety. Většina uživatelů starších 25 let má již nějaké vzdělání a pravděpodobnost, že bude chtít využívat vzdělávacích možností na MU s rostoucím věkem ubývá. V tomto aspektu vidíme slabou stránku SL, neboť zde není v takovém počtu soustředěno zastoupení věkové skupiny, která by mohla mít potenciální zájem o studium na MU. Postupně se ale v SL začíná prosazovat trend příchodu mladých lidí, kdy se průměrný věk snížil z 32 let na 30 let. Dále je vcelku zajímavý trend, kdy starší uživatelé tráví mnohem více času v SL.

Analýza trendu vývoje SL za posledních 12 měsíců

Nyní bychom vám chtěli přiblížit vývoj ukazatelů SL za posledních 12 měsíců.

Zdroj: http://blog.electricsheepcompany.com/?cat=124§

Z tohoto grafu je patrné, že se růst SL zpomalil ale stále je zhruba 4% nárůst ve množství půdy vlastněné uživateli a v počtu registrovaných uživatelů. Kdybychom se podívali na roční nárůst od února 2007 do února 2008, zjistily bychom, že Second Life celkový počet strávených hodin vzrostl o 137%, množství půdy o 152% a počet registrovaných uživatelů o 206% (převzato z http://blog.electricsheepcompany.com/?cat=124§). Znamenají tyto čísla postupný ústup SL do pozadí?

Analýza uživatelského využití SL

Podle výzkumu Rollins College a Potsdam University (User Acceptance of Virtual Worlds – An Explorative Study about Second Life – M. Fetscherin & C. Lattemann, June 2007 – http://www.fetscherin.com/2007-06-05-SecondLifeReport1.swf?POPUP_ENABLED=true) je průměrně nejvíce uživatelů v SL přes víkend, kdy jejich počet vrcholí především v neděli. Dále bylo zjištěno, že nejvíce uživatelů využívá SL mezi 17:00 a 05:00 s vrcholem kolem 20:00. Lidé jsou nejvíce aktivní po práci nebo po škole. Dále bylo empirickou studií zjištěno, že 90% respondentů používají SL po dobu méně než jeden rok, 6% po dobu 1-2 let, 3% po dobu 2-3 let a a 1% po dobu delší jak 3 roky. 70% respondentů se připojují do SL z domova a 54% z laptopu. Téměř 60% respondentů si chce koupit virtuální výrobek v SL a 42% je ochotno použít svou kreditní kartu. 70% věří, že SL zlepšuje spolupráci a 61% že SL zlepšuje komunikaci. 56% pociťuje, že SL je jednoduchý pro užívání. 72% využívá YouTube, 47% Flickr a 39% Facebook a 40% MySpace. 92% respondentů používají SL, aby mohli navštívit virtuální místa. 86% využívá SL pro vzdělávání, 68% na hraní, 66% pro setkání s lidmi a 37% pro změnu identity. Z tohoto výzkumu je patrný velký potenciál SL pro vzdělávání, protože 86% respondentů odpovědělo, že využívá SL pro vzdělávání.

Analýza konkurence MU v SL

Dále je nutno podívat se na konkurenci mezi vzdělávacími institucemi uvnitř SL. V rámci československého města Bohemia je to vcelku jednoduché, protože zde existuje zatím pouze jedna univerzita a to Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, která zde má postavenou propagační budovu. Uvnitř můžete zjistit základní informace o Filozofické fakultě, vyzvednout si dárek nebo si například prohlédnout fotky. Dále se v Bohemii konal den otevřených dveří pořádaný Filozofickou Fakultou UP a také Národohospodářskou fakultou VŠE. Zatím se ale o nějaké velké konkurenci v rámci Bohemie mluvit nedá. Na stránkách www.secondlife.cz je ale uvedenou, že majitelé města již spolupracují s dalšími univerzitami na přípravě stálých virtuálních prezentací jejich fakult.

Pokud se podíváme na konkurenci mezi univerzitami v rámci celého virtuálního světa SL, zjistíme, že je zde již přes 300 organizací zaměřených na vzdělávání. V rámci SL existuje několik velkých kampusů, které spojují i několik univerzit dohromady. Jako příklad lze uvést Second Life Campus nebo NMC Campus. Vzhledem k malému počtu českých a slovenských uživatelů SL bychom se zaměřili především na prezentaci MU pro zahraniční zájemce o studium. V tomto ohledu tudíž vidíme možnou prezentaci MU v Bohemii (československé město) jako zbytečnou a doporučili bychom MU, aby se spojila s neziskovou organizací New Media Consortium a zapojila se do jejího programu NMC Virtual World Services. Podle nás by MU mohla v tomto prostředí konkurovat velkému počtu zahraničních univerzit.

SWOT analýza

Závěr analýzy

Pokud uživatelé budou akceptovat SL jako nový způsob komunikace a kooperace a pokud do SL vstoupí dostatek institucí poskytujících užitek pro uživatele SL může se stát SL převládajícím subjektem v prostředí virtuálních světů (+ lock-in effekt – existuje pouze jeden poskytovatel, který nemá konkurenci, a proto jsou uživatelé vázání uvnitř (např. Ebay, Amazon, apod.)). Doporučujeme MU vstoupit do SL nejdříve s nižšími náklady a zaměřit se převážně na zahraniční zájemce o studium.

Marketingová strategie – propagace MU v rámci SL

Second life, pro některé nic neříkající pojem, narůstá na významnosti a stává se nástrojem pro marketing firem i institucí. I vzdělávací instituce se v second life začínají hojně uplatňovat. V rámci celého second life můžeme najít již přes tři sta vzdělávacích organizací. Otázkou tedy zůstává, jaký marketingový plán Masarykově univerzitě doporučit, vstoupit do tohoto virtuálního světa či nikoliv?

My jsme se dohodli, že MU vstup do second life doporučíme, i když jsme shledali hodně argumentů, které MU nehrají příliš do karet. Mezi nejzávažnější patří demografické rozložení uživatelů. Jako nejvážnější ukazatel proti vstupu by se mohl zdát věk uživatelů. Naše cílová skupina, kterou by měli být především potenciální zájemci o studium tvoří jen 25% veškerých uživatelů. Téměř 74% uživatelů uvádí věk více než 25 let. Většina uživatelů starších 25 let má již nějaké vzdělání a pravděpodobnost, že bude chtít využívat vzdělávacích možností na MU s rostoucím věkem ubývá. Z trendů však vidíme, že počet uživatelů neustále roste a prognózy říkají že exponenciálně poroste podíl uživatelů ve věku 18-24 let, což mírně tento argument proti zmírňuje.

Dalším problémem je počet aktivních uživatelů z Česka a Slovenska. Právě studenti těchto dvou zemí tvoří nejvíce potenciálních zájemců o studium na naší univerzitě. Aktivních českých uživatelů najdeme v tomto virtuálním prostředí pouhých 1536 a slovenských ještě méně, 537. Z tohoto důvodu pokládáme prezentaci MU v Bohemii (československé město v second life) jako nepříliš efektivní a zaměřili bychom se tedy především na prezentaci MU pro zahraniční zájemce. MU bychom doporučili, aby se spojila s neziskovou organizací New media consortium a zapojila se do jejího programu(viz níže). Podle nás by MU mohla v tomto prostředí konkurovat velkému počtu zahraničních univerzit.

Nyní se pojďme konkrétně podívat, jak bychom navrhli náš konkrétní marketingový plán vstupu MU do Second Life.

Propagace v československém městě Bohemia

Jak jsme naznačili již výše, nepovažujeme toto město zatím pro náš plán příliš efektivní, ale určitě ho nesmíme opomenout, protože i zde se může nacházet segment, na který lze zacílit. V rámci města Bohemia zatím funguje pouze jedna univerzita, a to Univerzita Palackého v Olomouci, která zde má postavenou svou propagační budovu. Uvnitř můžete zjistit základní informace o Filozofické fakultě, vyzvednout si dárek nebo si například prohlédnout fotky. My osobně bychom se tímto směrem v tomto městě prozatím nevydali, protože si myslíme, že by bylo zbytečné platit za pozemky a sídlo, pokud by nebylo efektivně využíváno a navštěvováno. Avšak na město Bohemia zanevřít nechceme. Rozhodli jsme se zde uspořádat prezentace a besedy se zástupci MU, a to dvakrát za rok. Tato akce by se pořádala někde na volném prostranství ve městě a náklady na takovou akci činí cca 4000,- Kč. Pozvánka na tuto akci bude vyvěšena na portále www.secondlife.cz a cílem by bylo především zjistit případný počet zájemců o tuto akci, získat feedback a možnosti využití tohoto města k propagaci MU. Kdyby tento feedback byl pozitivní a pokud bude docházet k rozvoji tohoto města, lze posléze zřídit pobočku a sídlo i zde.

Na portále www.secondlife.cz bychom také zřídili reklamní banner, na kterém by byl odkaz na naše sídlo v NMC kampusu. Tento banner by nás stál přibližně 2000,- Kč měsíčně.

Propagace ve spolupráci s New Media Consortium

New media consortium je mezinárodní nezisková organizace, která nyní spojuje více než 225 univerzit a výzkumných center. Cílem této organizace je pomoci organizacím založených na vzdělání napomoci orientovat se ve virtuální komunikaci založené na získávání vědomostí a zajištění vysoké kvality. Tato organizace poskytuje svým členům spoustu možných služeb, kterých je možno využít. Proto vidíme značný potenciál pro MU stát se členem právě takovéto organizace.

Naším strategickým plánem bude spojení MU s NMC a zároveň vstoupení do světa SL s využitím spolupráce s NMC. Jak jsme již vysvětlili dříve, vstup MU do Bohemie by nebyl pro MU efektivní z důvodu nízkého počtu českých a slovenských aktivních uživatelů. Proto bychom doporučili MU zaměření se na zahraniční zájemce o studium. Z tohoto důvodu doporučujeme spolupráci a zapojení do NMC kampusu , který podle wikipedie patří mezi top 20 oblastí v SL pro vzdělávání, který již nyní sdružuje větší počet universit a jejich počet stále narůstá. Základem je zažádat si o členství v NMC a začit spolupracovat na výstavbě virtuální pobočky v kampusu NMC. Toto projektování a výstavba zabere asi 6 týdnů. Máme možnost si vybrat požadovaný rozsah území, které naše pobočka bude zabírat. Toto území se liší v ceně ročního poplatku, který závisí právě na jeho velikosti. Za výhodné považujeme vybrat si nejdříve menší rozsah území z důvodu nejistoty vývoje MU v SL. Proto volíme velikost území 4096 virtuálních čtverečních metrů, na kterém bychom si nechali vyprojektovat danou virtuální pobočku. Roční pronájem tohoto území by nás vyšel na 400 USD, ale jelikož jsme členy NMC a zároveň vzdělávací instituce, máme možnost využít slevy 35%, tedy tento pozemek nás ročně přijde jen na 260 USD. Ihned po otevření pobočky bychom zorganizovali DOD s afterparty. A jak by takový DOD měl vypadat? Byl by uspořádán v aule naší pobočky, nejdříve by promluvil a prezentoval MU nějaký významný činovník MU, posléze by byl prostor pro diskuzi se stávajícími studenty různých fakult a také by tímto dnem začalo propagovaní MU v rámci second life prostřednictvím rozdávání virtuálních triček a čepic v SL. Po klepnutí na logo MU na čepici či tričku by se potom uživateli otevřelo okno s informacemi o MU. V souvislosti s otevřením virtuální pobočky a s plánováním DOD bychom informovali o vstupu MU do SL na webových stránkách muni.cz, na stránkách New media consortium, v informačním sytému muni, na www.scio.cz. Dále bychom se cíleně zaměřili na věkovou skupinu 18 až 25 let na serveru facebook, jelikož průzkumem bylo zjištěno, 39% uživatelů SL pužívá Facebook.Dalším krokem by bylo vytvoření videa, tzv.traileru, z prostředí SL které by prezentovalo MU a uploadovali bychom ho na YOUTUBE , jelikož z výzkumu také vyplývá, že 72% uživatelů SL používá Youtube. Informace bychom vložili do newslettru MU a také poskytli interview pro Hospodářské n oviny. Dalším dobrým nástrojem by mohlo být umístění reklam do blízkosti virtuálních klubů a kaváren.

Personální zajištění a technické zajištění

Technické zajištění by zajistila FI MU, personální zajištění by zajistil úřední pracovník, který by byl pro tento SL najmut..Do budoucna by se počítalo se zapojením studentů MU formou brigád. S tím by byly spojeny pro případné zájemce o takovou brigádu speciální semináře, ve kterých by se studenti naučili se Second Life pracovat. Přeci jen je lepší zapojit studenty než najatého úředníka, neboť většina uživatelů se pohybuje v tomto světě o víkendu a hlavně mezi pátou hodinou odpoledne a pátou hodinou ráno. Z tohoto důvody je lepší student, hlavně z důvodu flexibility a možného zaujetí.

Hlavním jazykem by byla angličtina, ale byl by vypracován i infokoutek v češtině. 2x do týdne bychom pořádali bezplatné přednášky na vybrané téma. Jedna ve středu a jedna v neděli, protože v neděli je v SL podle statistik nejvíce uživatelů. 2x za rok meeting s partnery MU plus umístění na panel sponzorů v SL. Pořádání meetingu pro klub přátel MU, kde se budou moci scházet absolventi MU. Výhodou pro nás je, že tyhle akce můžeme jako člen NMC pořádat zcela zdarma. Aby se k nám nechodilo jen na přednášky, vytvořili bychom pro studenty kavárnu a taneční parket, kde by po každé přednášce mohli spolu posedět.

Výsledky o šíření povědomí a návštěvnosti sídla v rámci second life bychom zkoumali pomocí dotazníků, za jehož vyplnění uživatel dostane odměnu 200 L$ a take bychom uspořádali průzkum v informačním systému MU.

Náklady: 2500 USD za rok (členství v NMC), 400×0,65 USD za rok za vlastnění pozemků, 20 000 Kč za výstavbu sídla v SL, 9,95 USD měsíčně za premium účet, 4 000,- Kč za prezentaci (DOD) v Bohemii, 2 000,- za banner na secondlife.cz, 4 000,- za banner na scio.cz, 5 000 Kč za cílenou reklamu na Facebooku, náklady na personální zajištění měsíčně 20 000 – 30 000 Kč, náklady na přednášky za měsíc 5 000 Kč, 500 Kč za vytvoření videa, náklady na dotazníky měsíčně 800 Kč

Příloha

Původ práce

Tato práce vznikla v rámci předmětu Marketing na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Cílem práce bylo vypracovat marketingový plán o zapojení Masarykovy univerzity do Second Life a její propagaci v tomto virtuálním  světě. Autorem analýzy prostředí je Ondřej Havlena a spoluatorem marketingové strategie je Robert Ledvoň.

S pojmem komunikační dovednosti se můžeme v současné době ve společnosti velmi často potkávat. V posledních letech se na tyto vlastnosti klade velký důraz nejen v oblasti podnikání, ale třeba i na poli politickém či právním. Asi každý člověk v dnešní době slyšel o soft skill kurzech nebo soustředěních, které nabízí většina vzdělávacích agentur. Cílem těchto odborných kurzů, poskytovanými agenturami, je rozvoj a trénink komunikačních, obchodních a manažerských dovedností. Dnešním trendem je totiž upřednostňovat zejména u manažerů, právníků a obchodníků tyto ‚‚měkké dovedností“ před inteligenčním kvocientem, technickými znalostmi anebo praktickými dovednostmi. Právě právnická profese je jedním z příkladů, kde schopnost komunikovat s lidmi efektivně a zdvořile ovlivňuje profesní úspěch mnohem více než získané odborné znalosti.

Pod pojmem komunikační dovednosti se obecně chápe schopnost efektivně komunikovat s druhými lidmi s ohledem na dosažení předem vytyčeného a požadovaného cíle. Pokud se na tento pojem podíváme z užšího hlediska, mohli bychom ho zkoumat z několika částí, jako jsou například komunikační techniky a pozice, které zastáváme, umění naslouchat druhým, přesvědčování, argumentace a jiné. Komplexně se tyto schopnosti rozdělují na zkoumání neverbální a verbální komunikace. V dnešní společnosti jsou komunikační schopnosti důležité nejen v osobním životě, ale především často stojí za úspěchem či neúspěchem v pracovní sféře. Jako příklad lze uvést situaci, kdy personální agentury zprostředkovávají výběrové řízení pro větší podniky a organizace například na pozice výkonných manažerů a ředitelů, během kterých testují komunikační schopnosti žadatelů o tyto hierarchicky vyšší pracovní místa. Zájemci o tyto posty jsou velice často testováni na schopnost vést skupinu lidí, schopnost motivovat druhé, schopnost zvládat a řešit spory, na způsoby chování v zátěžových situacích, na úroveň vyjadřovacích schopností, reakčnosti na otázky, úroveň gestikulace, schopnost přesvědčování druhých, schopnost vyjednávání, spolupráce s ostatními, aj.

Za průlomovou knihu, která stojí za počátkem vzniku rostoucího zájmu o tuto problematiku, lze určitě považovat bestseller o Emociální inteligenci¹ vydanou v roce 1995 autorem a novinářem Danielem Golemanem. Hlavním důvodem okamžitého úspěchu u čtenářů, byla určitě velice populární forma, kterou byla kniha napsána a její užitečné poznatky a postřehy směřované na každodenní běžně činnosti. Autor bývá často ze strany kolegů a kritiků kritizován za to, že kniha je mnohem více napsána populární formou než vědeckou a že nestojí na pevných vědecky ověřených základech, ale přínos, který pro psychologii jako celek přinesla, je nezpochybnitelný.

V lidské populaci je vše založeno na komunikaci a mezilidských vztazích mezi dvěma jedinci, neboť jak už řekl Aristoteles, člověk je od přirozenosti tvor společenský. Tento citát platí i pro dnešní technicky vyspělou dobu. Do mezilidských vztahů mohou vstupovat různé proměnné a schopnost, jak tyto nově vzniklé situace řešit, je ovlivněna především emoční inteligencí daného jedince.

Mezilidské vztahy

Do mezilidských vztahů utvářejících se mezi dvěma subjekty vstupují především tři proměnné, které přímo ovlivňují komunikaci a vnímání druhého člověka. Patří sem fyzické, sociální a psychické proměnné. Pod pojmem fyzické proměnné si lze obecně představit stáří člověka, pohlaví, držení těla nebo například vzhled. Pojmem sociální proměnné se rozumí sociální pozice, sociální status a sociální role. Sociální pozicí se má na mysli místo, které člověk zaujímá v určité společenské skupině (například v práci, v rodině). Sociální status naopak vyjadřuje trvalejší pozici, která se utváří na základě schopností a předpokladů. Jako příklad lze uvést věk jedince, získané vzdělání, získanou prestiž anebo například pohlaví člověka. Pojmem sociální role se myslí očekávaný způsob chování vůči sociální situaci, v které se daný subjekt nachází. Příkladem je role studenta, role otce nebo role poslance ve společnosti.

Problematika psychických proměnných se zabývá vrozenými vlastnostmi a vlastnostmi získanými učením. Mezi vrozené psychické proměnné patří vlohy, talent, pudy, instinkty a temperament. Každý člověk přichází na svět s určitými dispozicemi, které jsou geneticky zděděné a které získává v době prenatálního vývoje plodu v těle matky. Většina těchto dispozic se dá dále v průběhu života rozvíjet a prostřednictvím učení a socializace. Mezi tyto vlastnosti obecně patří výkonová charakteristika člověka, která zahrnuje například vědomosti, schopnosti a znalosti. Dále sem patří motivační vlastnosti, jako jsou sekundární potřeby, zájmy, hodnoty. Poslední složkou psychických proměnných tvoří vlastnosti člověka jako charakter, vůle a postoje člověka, které nám vypovídají o tom, jaký člověk doopravdy je².

Z výše uvedeného textu je zřejmé, že vznikající mezilidské vztahy jsou ovlivněny různými aspekty a sami poté zásadně ovlivňují následnou komunikaci mezi subjekty. Problematika komunikačních dovedností by se dala zkoumat z mnoha různých pohledů. Tato seminární práce by se měla věnovat především vnějšímu obrazu osobnosti, který vysílá lidem v okolí důležité informace o jedinci pomocí neverbální a verbální komunikací.

Vnější obraz osobnosti

Celý náš život je založen na komunikaci s vnějším prostředím. Je pro nás tedy velice důležité nejen dát správně najevo, co si myslíme nebo co bychom chtěli, ale především pochopit co se nám lidé v naší blízkosti snaží sdělit. Lidé přitom komunikují nejen verbální řečí, ale především řečí celého těla. Způsoby neverbální komunikace, jakými se prezentujeme na veřejnosti i v našem soukromí, odhalují naši vnitřní osobnost, zejména náš temperament, charakter nebo i část našich hodnot. Mezi ně například patří vzdálenost od druhého člověka, postoje jaké zaujímáme vůči sobě, pohyby částí těla, hlas, pohledy, gesta, styl oblékání a pak zejména výrazy obličeje. Přičemž každá osobnost se chová v určitých situacích stejně, v určitých situacích se chová podobně jako někteří lidé, a v určitých situacích se chová naprosto jedinečně a individuálně vzhledem k ostatním.

Verbální komunikace

Verbální komunikace je jedním z výrazových prostředků, kterým se člověk mezi sebou dorozumívá. Do této oblasti spadá problematika řeči. A. Meharbian uvádí, že celkový dojem z druhého člověka si utváříme ze 7 % obsahem řeči, z 38 % hlasovými zvláštnostmi a z 55 % tělesným vzezřením (řeč, pohyby a postoje těla, výrazy obličeje, kinetika atp.). Z této studie je tedy zřejmé, že důležitější není, jak a co člověk říká, ale jak vypadá a jak se neverbálně projevuje. V této oblasti bychom se měli zaměřit především na sílu, výšku, intonaci a barvu hlasu a na tempo řeči. V profesním životě je velmi důležité, aby si člověk uvědomoval, jak svým hlasem působí na své okolí. Je podstatné, aby člověk, který přichází ve své práci do častého kontaktu s klienty, dokázal ovládat svůj hlas a nedával najevo strach, nejistotu, sebepodceňování a další negativní projevy. Síla hlasu by měla být přiměřená prostoru, ve kterém se člověk nachází a vzdálenosti, která je mezi subjekty. Barva hlasu stejně tak jako výška je dána obzvláště genetickými předpoklady a ovlivňují ji především hlasový orgán. Buchtová³ tvrdí, že většině lidí zní nižší a barevnější hlas příjemněji. Příčinu toho přitom vidí v tom, že první lidský hlas, který člověk slyší je hlas své matky, který vnímá přes plodovou vodu. Z intonace a tempa řeči lze na druhém člověku poznat zaujatost a znalost daného tématu. Můžeme z něho odvodit například vzrušení, vážnost. Intonací člověk dokáže vyjadřovat své emoce. Tempo řeči je především ovlivněno vrozeným temperamentem dané osoby. Cholerik má zpravidla vysokou frekvenci řeči, kdežto naopak flegmatik se vyjadřuje velice klidně a pomalu. Touto problematikou se podrobněji zabývá rétorika, která zkoumá například vady výslovnosti, správné návyky dýchání, artikulaci, fonaci apod.

Neverbální komunikace

Při komunikaci s druhou osobou si, jak zde bylo uvedeno výše, především všímáme jejího zevnějšku a jejích neverbálních projevů, než verbální stránky komunikace. Proto je celkové tělesné vzezření a s ním spojené neverbální projevy velmi důležité v oblasti komunikačních dovednosti. Neverbální projevy jsou velice rozmanité a často jen těžko pochopitelné. Je velmi důležité naučit se vnímat signály, které k nám putují od druhého člověka a poté jim i porozumět. Tato oblast především studuje z horizontálního hlediska proxemiku a z vertikálního hlediska posturologii, kinetiku, haptiku, mimiku a gesta⁴.

Proxemika vyjadřuje náš postoj k druhému člověku. Obecně se vtahuje ke vzdálenosti, kterou mezi sebou zaujímají dva lidé. Člověk tak touto polohou sděluje druhému citovou otevřenost nebo uzavřenost. Čím více si druhého člověka pustíme blíže k našemu tělu, tím více mu dáváme najevo naši nákladnost a důvěru. Nadřízení pracovníci často potřebují mít ve společnosti autoritativní postavení. Jedním z prostředků, jak toho dosáhnout, je udržovat si příslušný vzdálenostní odstup od svých podřízených. Naopak při žádání o určitou věc je potřeba si s druhou osobou udržovat velice malou vzdálenost, která může někdy působit jako citové vydírání, Tento způsob nám pomáhá získat to, o co žádáme. Na některé osoby to ale může působit nepříjemným dojmem, protože dochází k narušení jejich osobní zóny.

Posturologie se zabývá postoji a držení těla. Člověk tak dává druhým najevo jeho momentální vnitřní pocity. Otevřené polohy těla působí velice sebejistě. Naopak uzavřená poloha, kdy se člověk snaží choulit do sebe, působí tlumivě a vypovídá o člověku, že se něčeho bojí, že není vše v pořádku. V praxi se často stává, že jsou tyto polohy simulovány.

Problematika kinetiky se věnuje pohybům rukou, noh, hlavy a ramen. Rychlost a intenzita těchto pohybů něco vypovídá o emočním naladění člověka. Například nervózní lidé mají potřebu zapojovat své končetiny do nějaké činnosti. To je způsobeno tím, že se ve svalech hromadí napětí způsobené stresem, které mají lidé potřebu odbourávat.

Haptikou se rozumí všechny podněty, které předáváme druhé osobě pomocí dotyků. Dotyky můžeme druhým předávat teplo, chlad, vlhko, sucho chvění nebo klid. Například při podání ruky člověk o sobě poskytuje spoustu informací. Pokud je ruka zpocená, může to indikovat stres nebo nějaké napětí. Pokud se druhému člověku ruka třese, muže to signalizovat určité napětí. Dále mohou doteky projevovat náklonnost nebo třeba empatii vůči druhým pomocí pohlazení, držení se za ruku apod. Negativní doteky, jako jsou pohlavky, mohou indikovat agresivnost a nepřátelskost.

Mimikou sdělujeme druhým lidem naše pocity pomocí výrazů tváře. Přitom zde existují dvě důležité oblasti. Je to oblast úst a oblast očí. Oblast úst sděluje informace především pomocí úsměvu, který může být hraný nebo pravý. Zejména oblast očí je považována za dominantní v komunikaci mezi lidmi. Pohledem z očí do očí lze vyjádřit spoustu věcí. Zejména se zde sleduje délka a četnost pohledů a tvar víček. Z toho se pak usuzuje na přátelský či nepřátelský pohled. Pomocí mimiky se dá velice dobře vylíčit pocit smutku, štěstí, překvapení, rozčilení, lásky, nenávisti, pohrdání apod.

Gesta se v psychologii chápou jako naučené pohybové projevy⁵. Jsou tím myšleny všechny pohyby, které mají sdělovací charakter. Gesty lze vyjádřit rozmanitou skupinu pocitů. Například zatínáním pěstí sdělujeme druhým náš nepřátelský postoj vůči nim. Tleskáním naopak vyjadřujeme podporu a souhlas s druhými. Krčení ramen vyjadřuje naše zoufalství. Kývnutí hlavy signalizuje náš souhlas s druhými apod.

Závěr

Je bezpochybné, že celá škála komunikačních dovedností, které se sestavují ze všech výše zmíněných verbálních a neverbálních částí a z proměnných vstupujících do mezilidských vztahů, je z velké části ovlivněna geneticky zděděnými dispozicemi. Tyto vrozené způsoby chování se dají alespoň z části ovlivňovat a lze na ně působit učením. Své vnější vystupování a sebeprezentaci lidé často adaptují na situaci tak, aby dosáhli na cíl, který si vytyčili. Svých cílů dosahují úpravou svého zevnějšku, způsobem chování, komunikační taktikou, která je závislá na jejich schopnostech a znalostech a zejména svým vnějším obrazem vystupování vůči ostatním.

Za nejdůležitější aspekt mezilidských vztahů považuji důvěryhodnost, která je nejen důležitá pro vztah mezi právníkem a občanem, ale i například mezi prodávajícím a kupujícím nebo vedoucím týmu a členy týmu. Od získané důvěryhodnosti se poté odvíjí další veškerá mezilidská komunikace. Jak ale důvěryhodnosti dosáhnout? Řešení vidím v následujících radách. Důležité je nevyhýbat se očnímu kontaktu. Na otázky odpovídat plynule a výstižně a snažit se je porovnávat s vlastními zkušenostmi. Snažit se nedotýkat se obličeje a nehrát si s prsty, protože to vše ukazuje na nejistotu a zranitelnost. Udržovat si pevný postoj a přiměřený odstup od druhých, který vypovídá o otevřenosti a zainteresovanosti vůči lidem, se kterými komunikuji. Při zdravení se upřímně usmívat. Mluvit velice zřetelně a vždy se dívat druhým lidem přímo do obličeje. Používat přátelský tón hlasu. Zaujímat vždy přímý postoj k osobě, se kterou komunikuji. Působit vážně a harmonicky. Snažit se vystupovat jednotně, klást velký důraz na svůj zevnějšek a držet své tělo vzpřímeně. Mít jistý tón hlasu s plynulým rytmem. Dovolit druhým lidem vniknout do osobní zóny, ale být obezřetný ohledně případné ztráty autority. Gestikulovat velmi jednoduše a výstižně a zaujímat vůči ostatním otevřený postoj.

Vlastnit dobré komunikační dovednosti je důležitý základ pro život v lidské společnosti. Člověk se i v dnešní technicky vyspělé době dostává každý den do situací, ve kterých musí jednat s druhými lidmi a ve kterých vše stojí na vzájemné vyjednávání. Jelikož každý člověk se chová obvykle velice racionálně, je tedy zřejmé, že se všichni snaží využívat co nejefektivněji své komunikační dovednosti ve svůj prospěch. Přitom by si každý měl být vědom toho, že svět je jedno velké divadlo, kde všichni stojí na jeho pódiu a na každém člověku záleží, jak dobře a přesvědčivě svou roli zahraje.

Buchtová Božena: Člověk-psychosomatická bytost. Brno, Masarykova Univerzita, 2003.

Buchtová Božena: Rétorika. Praha, Grada Publishing, 2006, s. 29.

Buchtová Božena: Člověk-psychosomatická bytost. Brno, Masarykova Univerzita, 2003, s. 51-66.

Buchtová Božena: Člověk-psychosomatická bytost. Brno, Masarykova Univerzita, 2003, s. 59.

Bibliografie

1. Buchtová, Božena. 2003. Člověk-psychosomatická bytost. Brno : Masarykova Univerzita, 2003. ISBN 80-210-2730-4.
2. Buchtová, Božena. 2006. Rétorika. Praha : Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-0868-X.
3. Goleman, Daniel. 1997. Emoční inteligence. Praha : Columbus, 1997. ISBN 80-85928-48-5.
4. Houbová, Drahomíra. 2004. Psychologie pro právníky. Brno : Masarykova Univerzita, 2004. ISBN 80-210-3468-8.
5. Hungr, Pavel. 1991. Psychologie pro právníky. Brno : Masarykova Univerzita, 1991. ISBN 80-210-0232-8.

Právní formy podniku a jejich členění

Podnikatelé ve státech s tržní ekonomikou mají možnost vybrat si z několika právních forem podniku. Ty se často v ekonomické teorii třídí podle právních forem vlastnictví na podniky jednotlivců, osobní společnosti, kapitálové společnosti, družstva a veřejné podniky.

Podnik jednotlivce je sice nejstarší a nejjednodušší právní formou, avšak patří mu pouze malý podíl na hrubém domácím produktu. Mezi zajímavější a v praxi hodně zastoupené právní formy patří především osobní a kapitálové společnosti. Osobní společnosti jsou vlastněny dvěma nebo více osobami, společníci se osobně zúčastňují podnikání, dosažené zisky si rozdělují mezi sebe a společně nesou zodpovědnost za vzniklé ztráty. Naše právní normy umožňují existenci dvou forem osobních společností, konkrétně veřejné obchodní společnosti (zkratkou v. o. s.) a komanditní společnosti (zkratkou k. s.).

Kapitálové společnosti se vyznačují tím, že se společníci podílí na podnikání společnosti kapitálově, nikoliv osobní účastí na řízení. Navíc, oproti osobním společnostem, společníci ručí za závazky společnosti pouze do výše svého vkladu. V České republice existují dvě formy kapitálových společností, konkrétně společnost s ručením omezeným (zkratkou s. r. o.) a akciová společnost (zkratkou a. s.).

V navazujícím textu se již budu zabývat pouze kapitálovou společností s ručením omezeným.

Základní informace o společnosti s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným je v České republice nejrozšířenější formou obchodní společnosti, která obsahuje hned několik prvků osobní společnosti. Její oblíbenost je podmíněna tím, že se jedná o nejjednodušší typ kapitálové společnosti založený jednou až padesáti osobami (jako jediná společnost má stanovený maximální počet společníků). Její právní úprava je stanovena v obchodním zákoníku (v § 105 a následujících).

Historie

V roce 1892 v Německu poprvé vznikla právní úprava, která umožnila podnikatelům zakládat společnost s ručením omezeným jakožto novou právní formu podniku. Pod tímto vlivem byl v Rakousku roku 1906 vydán zákon, který umožňoval to samé i pro tehdejší Československo, avšak pouze do roku 1950, kdy společnost s ručením omezeným přestala existovat. Do československého řádu se vrátila až roku 1990 v novele hospodářského zákoníku. V současnosti je upravována obchodním zákoníkem.

Základní kapitál

Společnost s ručením omezeným povinně vytváří základní kapitál. Minimální hranice základního kapitálu je stanovena na 200 000,- Kč a tvoří ji peněžité i nepeněžité vklady společníků. Vklad každého společníka může být rozdílný (vždy dělitelný na celé tisíce) amusí činit minimálně 20 000,- Kč.

V případě nepeněžitých vkladů musí být ve společenské smlouvě nebo v písemném prohlášení o zvýšení vkladu nebo v prohlášení o převzetí vkladu uvedeno o jaký nepeněžitý vklad se jedná a jeho částka, která se pak bude podílet na vkladu společníka.

Návrh na registraci do obchodního rejstříku může být podán až poté, co je splaceno celé emisní ážio, na každý peněžní vklad splaceno nejméně 30% a každý nepeněžitý vklad splacen v plné výši. Přitom všem musí být celková hodnota splacených peněžitých vkladů spolu s hodnotou splacených nepeněžitých vkladů minimálně 100 000,- Kč. Navíc v případě, kdy je společnost založena jedním zakladatelem, musí tento zakladatel před podáním návrhu splatit základní kapitál v plné výši. Společnost pak vzniká podpisem návrhu všemi jednateli a zápisem do obchodního rejstříku.

Důležitý fakt je, že základní kapitál se stává majetkem společnosti a ta s ním může volně disponovat, tzn. platit z něj účty, nakupovat kancelářské vybavení apod.

Ručení

Společnost je právnickou osobou a odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Společníci pak ručí společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Od 1. ledna 2001 ručí tedy i společník, který svou část vkladu již splatil. Zaplacením kterémukoliv z věřitelů ručení nezaniká ani se nesnižuje jeho rozsah. Ručení společníků zaniká až zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku.

Obchodní firma

Části obchodní firmy se skládají z firemního kmene a dodatku. V případě společnosti s ručením omezeným se pod firemním kmenem rozumí název společnosti. Dodatek je obligatorní, na výběr je jedno z těchto označení: „společnost s ručením omezeným“, „spol. s r. o.“ nebo „s. r. o.“. Firma přitom nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě.

Orgány společnosti

Valná hromada a dozorčí rada

Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada a je tvořena všemi společníky. Přitom usnášet se na nových rozhodnutích může pouze v případě, že je přítomno tolik společníků, aby měli dohromady minimálně polovinu hlasů. V normálním případě (pokud to nevyžaduje zákon nebo společenská smlouva jinak) stačí k přijetí rozhodnutí prostá většina hlasů přítomných společníků. Počet hlasů každého společníka odpovídá výši jeho vkladu, přičemž 1 000,- Kč vkladu znamená jeden hlas.

Valná hromada rozhoduje především o jmenování a odvolání jednatelů, změnách společenské smlouvy a schvalování účetní uzávěrky. Dále může například jmenovat členy dozorčí rady, což je zřídkakdy zřizovaný fakultativní orgán společnosti. Dozorčí rada musí mít alespoň tři členy a žádným členem nesmí být jednatel společnosti.

Statutární orgán

Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jeden nebo více jednatelů. Pokud je více jednatelů, je každý z nich oprávněn jednat jménem společnosti samostatně (v případě, že nestanoví společenská smlouva nebo stanovy jinak). Jakákoliv omezení jednatelských oprávnění jsou vůči třetím osobám neúčinná.

Jednatelem společnosti se může stát nejen společník, ale i jiná fyzická osoba. Tuzemská fyzická osoba musí splňovat určité podmínky k tomu, aby mohla být jednatelem. Mezi tyto podmínky patří například dovršení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost atd. Zahraniční fyzická osoba se může stát jednatelem pouze v případě, má-li povolení k pobytu na území České republiky nebo je státním příslušníkem některého z členských států Evropské unie. Jednatel je jmenován i odvoláván valnou hromadou a každý jednatel se obligatorně zapisuje do obchodního rejstříku.

Pro jednatele platí zákaz konkurence, který např. zakazuje podnikat ve stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti, zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti apod. V případě, že je u společnosti zřízena i dozorčí rada, platí zákaz konkurence i na její členy.

Založení společnosti

Pro založení společnosti musíme vykonat několik podstatných úkonů:

1. uzavření společenské smlouvy formou notářského zápisu,
2. složení základního jmění společnosti, nebo jeho části,
3. získání živnostenských oprávnění,
4. zápis společnosti do obchodního rejstříku,
5. registrace společnosti u finančního úřadu.

Tyto úkony si nyní postupně rozebereme.

Sepsání společenské smlouvy

Pokud společnost zakládá jedna osoba, sepisuje se zakladatelská listina. V případě zakládání společnosti více osobami se uzavírá společenská smlouva. Obě formy musí mít formu notářského zápisu a podle § 110 obchodního zákoníku musí obsahovat:

• obchodní firmu a sídlo společnosti,
• určení společníků uvedením názvu a sídla právnické osoby, nebo jména a bydliště fyzické osoby,
• předmět podnikání (činnosti),
• výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu,
• určení správce vkladu,
• jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti,
• jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje,
• jiné údaje, které vyžaduje zákon.

Navíc se ve společenské smlouvě mohou určit stanovy, které upravují vnitřní organizace společnosti a podrobněji upravují některé záležitosti ze společenské smlouvy.

Vklad základního kapitálu

Ve společenské smlouvě se stanoví forma složení vkladů. Nejčastěji to bývá na bankovní účet, přičemž se založí nový účet na jméno osoby, která je jmenována správcem vkladů. Při předložení společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny pak banka vydá potvrzení o výši vkladů složených na účet. Toto povtrzení je nutné doložit při podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku.

Vklad je možné složit i u správce vkladů, a to v hotovosti. Ten poté vydá prohlášení o složení základního kapitálu. Pokud správce uvedl v prohlášení vyšší částku, než která je splacena, ručí věřitelům společnosti za její závazky do výše, v jaké nebyli věřitelé z majetku společnosti uspokojeni.

Získání živnostenských oprávnění

Společnost s ručením omezeným musí mít na všechny činnosti, které provozuje, živnostenská oprávnění. Jak toto oprávnění získat by se dalo rozepsat na několik kapitol, shrnu zde však pouze stěžejní kroky:

1. získat výpis z rejstříku trestů, který je důkazem právní bezúhonnosti,
2. zaplatit správní poplatek, který činí 1 000,- Kč za jednu ohlašovací činnost, 2 000,- Kč za žádost o koncesi a 10 000,- Kč za živnost provozovanou průmyslovým způsobem,
3. nahlášení živnosti volné, řemeslné a vázané popř. žádost o udělení koncese pro koncesované živnosti (jejich provozování vyžaduje státní souhlas),
4. přiložit originál a kopii společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny, kopii si živnostenský úřad uchová,
5. předložit doklady o zvláštní způsobilosti, pokud je vyžaduje Živnostenský úřad nebo zvláštní předpisy (odborná způsobilost není požadována u ohlašovacích živností volných),
6. v případě provozování živnosti průmyslovým způsobem musí podnikatel zpracovat schéma potřebných činností.

Zápis společnosti do obchodního rejstříku

Nejdříve se musí podat návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku u rejstříkového soudu. Pod tento návrh se podepisují úředně oveřeným podpisem všichni jednatelé.

Za společnost se přikládají tyto doklady:

1. zakladatelská listina nebo společenská smlouva,
2. oprávnění k podnikatelské činnosti,
3. výpis z katastru nemovitostí v maximálním stáří 3 měsíců, které potvrzuje vlastnické právo k prostorám, ve kterých má daná firma sídlo,
4. doklad o vložení alespoň minimálního základního kapitálu.

Dále pak každý jednatel musí doložit:

1. výpis z rejstříku trestů v maximálním stáří 3 měsíců,
2. čestné prohlášení o plné způsobilosti k právním úkonům,
3. čestné prohlášení o splnění podmínek provozování živnosti,
4. čestné prohlášení o splnění podmínek podle § 38l obchodního zákoníku.

V případě jakýchkoliv formálních nedostatků návrhu na zápis společnosti si rejstříkový soud vyžádá opravu. Při zapsání společnosti do obchodního rejstříku rejstříkový soud pošlě doporučený dopis na adresu společnosti. Zápisem do obchodního rejstříku vzniká společnost s ručením omezeným a od tohoto dne začíná platit povinnost vést účetnictví.

Registrace společnosti u finančního úřadu

Do 30 dnů po vzniku společnosti je nutné podat přihlášku k registraci u místně příslušného finančního úřadu. K přihlášce musí být dodána kopie výpisu z obchodního rejstříku, kopie rozhodnutí rejstříkového soudu o zápisu do obchodního rejstříku, kopie smlouvy s bankou o zřízení a vedení bankovního účtu a kopie všech živnostenských listů. Přihláška může být doručena osobně nebo poštou. Po úspěšném vyřízení získá společnost osvědčení o registraci. V případě nesplění registrační povinnosti může finanční úřad udělit pokutu až 2 000 000,- Kč.

Analýza vzniku společnosti STUDENT AGENCY, s. r. o.

V České i Slovenské republice se stala společnost STUDENT AGENCY, s. r. o. největší jazykovou agenturou a největším prodejcem letenek. Kořeny jejího vzniku začínají v roce 1996, kdy se Ing. Radim Jančura, ještě jako student 4. ročníku VUT v Brně, rozhodl založit společnost na své jméno s investicí 5 000 Kč. Prvních pár let společnost všechny své zisky víceméně investovala zpět. Od roku 1996 působí pod názvem STUDENT AGENCY, s. r. o.

Společnost se zabývá zprostředkovatelskými službami (především zprostředkováním au-pair programů, jazykových a vzdělávacích programů v zahraničí, pracovních programů a prodejem letenek) a v neposlední řadě provozuje vlastní vnitrostátní i mezinárodní autobusovou dopravu. Mezi její dceřinné společnosti patří ORBIX, s. r. o. (http://www.orbix.cz), která se specializuje na cestovní služby pro firemní klientelu, a RegioJet a. s. (http://www.regiojet.cz), které byla v tomto roce udělena licence na provozování osobní dopravy na železničních kolejích.

Přitom všem společnost získala několik prestižních ocenění. V roce 2009 se stala podle CZECH TOP 100 3. nejobdivovanější firmou v České reoublice a získala 1. místo v kategorii Doprava. V Červenci roku 2008 byla hodnocena jako 3. nejcennější značka, která se narodila po roce 1989. V roce 2007 se stala dle TTG nejlepším autobusovým dopravcem v České republice. A tímto výčet jejich úspěchů zdaleka nekončí.

Informace ze zakladatelské listiny a příslušných rejstříků

Obchodní firma STUDENT AGENCY, s. r. o. byla založena zakladatelskou listinou (tedy jednou osobou) a byla zapsána 11. listopadu 1996 do obchodního rejstříku s prvotním sídlem Brno, Bašty 2, okres Brno-město, PSČ 602 00. Roku 2008 (22. srpna) se sídlo společnosti přestěhovalo na adresu Brno, náměstí Svobody 86/17, PSČ 602 00. Společnosti bylo uděleno identifikační číslo 253 17 075 a byla založena na dobu neurčitou.

Společníci a základní kapitál

Jediným společníkem je Ing. Radim Jančura s obchodním podílem 100%. Základní kapitál společnosti v období od 11. listopadu 1996 do 2. prosince 2002 činil 100 000,- Kč penežitým vkladem jediného společníka Ing. Radima Jančury. V roce 2002 byl základní kapitál společnosti navýšen na 1 000 000,- Kč opět vkladem jediného společníka, který byl splacen v plné výši.

Zvýšení a snížení základního kapitálu

Jak je v zakladatelské listině stanoveno, základní kapitál lze zvýšit na základě rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady, a to převzetím závazku ke zvýšení vkladu nebo převodem z vlastních zdrojů společnosti (díky čemuž se navýší i vklad společníka v odpovídajícím poměru). V případě, že se jediný společník vzdá přednostního práva k převzetí závazku ke zvýšení vkladu, může převzít závazek k novému vkladu kdykoliv.

Zvýšit základní kapitál nepeněžitým vkladem je možné pouze v případě, jedná-li se o důležitý zájem společnosti. Nepeněžitým vkladem může být jen matejetek, který má vyčíslitelnou hodnotu, a kterého může společnost využít ve svém předmětu podnikání.

Jediný společník má přednostní právo na převzetí závazku ke zvýšení vkladu a tohoto práva musí využít do 10 dnů ode dne rozhodnutí valné hromady. V případě, že toto právo nevyužije nebo se ho vzdá, může závazek ke zvýšení vkladu převzít třetí osoba.

Snížit základní kapitál lze pouze na základě rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady. Snížení lze provést pouze snížením vkladu společníka nebo v případech uvedených v § 113 odst. 6, § 116 odst. 3, §148, §149 a § 149a obchodního zákoníku, pokud nedojde k převodu obchodního podílu do šesti měsíců ode dne přechodu obchodního podílu na společnost. Snížením nákladů se nesmí dostat vklad společníka pod minimální hodnotu a musí být stále splacen minimální vklad společnosti.

Předměty podnikání a živnostenská oprávnění

Do položek předmětu podníkání společnost STUDENT AGENCY, s. r. o. patří od roku 1996:

• činnost cestovní kanceláře,
• obchodní živnost – koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej,
• reklamní činnost,
• vydavatelství a nakladatelství.

Následně pak roku 1999 byl předmět podnikání společnosti rozšířen o tyto položky:

• zprostředkovatelská činnost,
• organizování kurzů, seminářů, přednášek a školení.

V roce 2000 došlo k rozšíření o nový předmět podnikání významný pro další rozvoj společnosti:

• silniční motorová doprava osobní.

Poslední rozšíření předmětu podnikání nastalo v roce 2008, bylo tím:

• silniční motorová doprava nákladní vnitrostátní.

Ke všem těmto činnostem samozřejmě společnost musela získat živnostenská oprávnění, která jsou evidována v Živnostenském rejstříku. Společnost získala celkem čtyři živnostenská oprávnění.

1. Koncesovaná živnost, jejíž předmětem podnikání je provozování cestovní kanceláře. Oprávnění bylo uděleno roku 1996 současně se vznikem společnosti na dobu neurčitou a odpovědným zástupcem se stal jediný společník Ing. Radim Jančura. Tato živnost má dvě provozovny, obě v Brně.
2. Ohlašovací řemeslná živnost, jejíž předmětem podnikání je hostinská činnost. Oprávnění bylo uděleno roku 2005 na dobu neurčitou a odpovědným zástupcem se stala Eva Ševčíková. Tato živnost má sedm provozoven, tři v Brně, dvě v Praze a po jedné v Karlových Varech a Olomouci.
3. Ohlašovací volná živnost, jejíž předmětem podnikání je výroba, obchod a služby uvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Oprávnění bylo uděleno v roce 1996 na dobu neurčitou a odpovědným zástupcem se stal Ing. Radim Jančura. Mezi obory činnosti patří:
   • vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce (2 provozovny),
   • zprostředkování obchodu a služeb (25 provozoven),
   • velkoobchod a maloobchod (26 provozoven),
   • reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení (2 provozovny),
   • mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti (2 provozovny),
   • pronájem a půjčování věcí movitých (6 provozoven).
4. Koncesovaná živnost, jejíž předmětem podnikání je silniční motorová doprava:
   • nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o nějvětší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně,
   • nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o nějvětší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny,
   • vnitrostátní příležitostná osobní,
   • mezinárodní příležitostná osobní,
   • vnitrostátní veřejná linková,
   • mezinárodní linková,
   • mezinárodní kyvadlová.

   Oprávnění bylo uděleno v roce 2000 na dobu neurčitou a odpovědnými zástupci jsou Ing. Radim Jančura a Jan Bende. Tato živnost má dvě provozovny (v Brně a ve Velké Bíteši).

Orgány společnosti

Orgány společnosti jsou valná hromada (jediný společník v její působnosti) a jednatel společnosti. Působnost valné hromady vykonává jediný společník a rozhoduje např. o schvalování stanov a jejich změn, o změně obsahu zakladatelské listiny, o změně základního kapitálu, o jmenování, odvolání a odměňování jednatelů apod.

Statutárním orgánem společnosti je jediný jednatel Ing. Radim Jančura, do jehož působnosti patří zejména výkon rozhodování valné hromady, obchodní vedení společnosti ve věcech, které nepatří do působnosti valné hromady, běžná správa společnosti, výkon zaměstnavatelských práv a vedení účetnictví a účetních knih. Pro jednatele platí zákaz konkurence v rozsahu vymezeném ustanovením § 136 obchodního zákoníku. Za společnost jedná jednatel samostatně.

Prokura

Prokura (§ 14 ObchZ) je případem smluvního zastoupení upraveným pro podnikatele. Prokura se povinně zapisuje do obchodního rejstříku a tento zápis má konstitutivní význam, tedy osoba, jíž byla prokura udělena, nabývá své jednatelské oprávnění až zápisem do obchodního rejstříku. Výmaz prokury má opačný charakter (deklaratorní význam). Prokurista tedy přichází o své jednatelské oprávnění okamžikem, kdy nastane některý z důvodů zániku prokury, nikoliv výmazem z obchodního rejstříku.

Na základě rozhodnutí jediného společníka společnosti s ručením omezeným při výkonu působnosti valné hromady byla dne 16. září 2008 udělena prokura Evě Ševčíkové. Dále bylo ustanoveno, že prokurista jedná jménem společnosti samostatně, přičemž činí-li úkon v písemné formě, připojí k obchodní firmě společnosti dodatek označující prokuru a svůj podpis.

Prokurista je oprávněn činit za podnikatele všechny právní úkony, k nimž dochází při provozu podniku. Tento rozsah je sice možné omezit vnitřními pokyny, avšak taková omezení nemají účinek vůči třetím osobám. Tato omezení tedy nemohou mít vliv na platnost a závaznost jednání prokuristy, avšak vymezují vztah mezi podnikatelem a prokuristou a tím umožňují podnikateli uplatnit případnou odpovědnost za škodu.

Registrace u finančního úřadu

Společnost byla registrována jako plátce DPH u Finančního úřadu Brno 1. Registrace je účinná od 1. dubna 1997 a v rámci této registrace bylo plátci přiděleno nejdříve daňové identifikační číslo 288-25317075, jehož platnost skončila 30. dubna 2004, a následně pak DIČ v novém formátu CZ25317075.

Závěr

Společnost s ručením omezeným je nejoblíbenějším a tudíž i nejrozšířenějším typem obchodní společnosti v České republice. Posunuje úroveň podnikání od fyzické osoby k profesionálnějšímu přístupu. Její popularita spočívá v omezeném ručení za závazky společnosti (pouze do výše nesplacených vkladů), relativně nízkému základnímu kapitálu, možnosti založit společnost jednou osobou a celkem nízké administrativní náročnosti. Jistou nevýhodnou je nutnost vést podvojné účetnictví a vyšší nároky na komunikaci s úřady.

Mým úkolem bylo poskytnout čtenáři základní souhrn informací, který je nutné znát k založení společnosti s ručením omezeným, a takto získané informace pak názorně demonstrovat na jedné reálné společnosti. Práce poskytuje tedy nejen teoretický náhled na problematiku kapitálové společnosti, ale snaží se prakticky analyzovat vznik konkrétní společnosti. Tohoto stanoveného cíle se mi podařilo dosáhnout.

Seznam použité literatury

1. NOVOTNÝ, Jiří. Nauka o podniku : Výstavba podniku. Plzeň : Aleš Čeněk, s. r. o., 2007. 213 s. ISBN 978-90-7380-071-0.
2. ŠVARC, Zbyněk, et al. Základy obchodního práva. Plzeň : Aleš Čeněk, s. r. o., 2005. 476 s. ISBN 80-86898-51-2.
3. KORÁB, Vojtěch, MIHALISKO, Marek. Založení a řízení společnosti : společnost s ručením omezeným, komanditní společnost, veřejná obchodní společnost. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2005. 252 s. ISBN 80-251-0592-X.
4. BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2006. 660 s. ISBN 80-7179-441-4.
5. Obchodní zákoník. Ostrava : Sagit, a. s., 2008. 351 s. ÚZ; sv. 672. ISBN 978-80-7208-684-9.

Max Weber

Max Weber byl jedním ze sedmi dětí vysoce postaveného politika a úředníka Maxe Webera a jeho ženy Helene Fallenstein. Studoval práva na Heidelbergské univerzitě a navštěvoval přednášky z ekonomie, středověkých dějin, teologie a sociologie. Následně studoval v Berlíně a stává se profesorem ekonomie. K jeho nejznámějším dílům patří Protestanská etika a duch kapitalismu a posmrtně vydaná a nedokončená Ekonomika a společnost.

Weber se v roli sociologa pustil do systematického studia náboženství a vlivu křesťanství na vývoj západní civilizace [3]. Domníval se totiž, že náboženství může být hnací silou společenských změn. Při analýze východního světa došel k závěru, že na rozdíl od západního světa se zde náboženství stalo nepřekonatelnou překážkou pro rozvoj průmyslového kapitalismu. Ve svém díle Autorita, etika a společnost vysvětluje, že nábožnost nutí lidi k pracovitosti a spořivosti, tedy k rozmnožování svého bohatství a vynakládání těchto hodnot pouze pro uspokojení svých životních potřeb. Jak sám autor píše: „Konzum byl spoután, snaha po zisku uvolněna, a když všechno sečteme, výsledek je nasnadě: z nucené asketické úspornosti se tvoří kapitál. Co se musí uspořit na konzumu získaného jmění, to připadne k dobru produktivnímu využití, kapitálové investici.“ [3]

Vlastníky kapitálu vedla náboženská víra k tomu, aby svůj zisk zvětšovali a nemajetné třídy k tomu, aby svou pracovitostí dosáhly zbožnosti. Nebo-li podle Webera: „Stalo se příznačným, že moderní dělník považuje práci za povolání a že podnikatel zase považuje za svoje povolání zisk.“ [3] Přitom právě protestantská askeze prohloubila pochopení práce jako povolání, které je nejlepším a snad i jediným prostředkem, jak se ujistit o své spáse. Autor však vysvětluje, že tato touha po zisku nemůže být přirovnávána k vykořisťování: „Samotný „pud vydělávat“, „chamtivost po zisku“, snaha získat peníze, co nejvíce peněz, nemá s kapitalismem co činit. Takovou snahou se vyznačovali „all sorts and conditions of men“ ve všech epochách a ve všech zemích světa, kde jen se jim k tomu naskýtala nebo naskýtá objektivní množnost. Sebebezpudnější výdělkářství naprosto není kapitalismem, tím méně „duchem kapitalismu“.“ [3]

Karl Marx

Karl Marx pocházel z právnické rodiny. Studoval práva a filosofii v Berlíně a Bonnu a již při studiích projevoval své radikální názory, které byly z části inspirované filosofií Georga Hegela. Po studiích se stává žurnalistou, avšak jeho radikální názory ho nutí odejít do Paříže, kde se seznamuje s Friedrichem Engelsem. Zde spolu sepisují Komunistický manifest. Po čase zakládá mezinárodní Ligu komunistů a znovu kvůli svým radikálním názorům odchází do Belgie a posléze do Londýna, kde vydává své životní dílo Kapitál.

V Komunistickém manifestu [2] Marx zmiňuje, že dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů a tyto boje končí buď přetvořením stávající společnosti nebo zánikem bojujících tříd. Podle Marxe měly velký vliv na vznik kapitalismu zámořské objevy, kolonizace, obchod se zbožím a drahými kovy a s tím spojená rostoucí směna. Na rostoucí poptávku nedostačoval dosavadní cechovní systém, a tak vznikla manufakturní výroba a následně přišla i průmyslová revoluce. Všechny tyto faktory způsobily zánik feudální společnosti a vznik buržoazní, pro níž je příznačné rozmnožování bohatství a neustálé inovace ve výrobě a samozřejmě potřeba výrobních sil, jejíž základem je vzájemná konkurence dělníků. Marx dále tvrdí [4], že kapitalismus sám spěje k záhubě svým vývojem. Stane se tak v okamžiku, kdy kapitalista kvůli konkurenci bude nucen svým zaměstnancům platit méně a očekávat od nich vyšší produktivitu, aby měl vyšší zisky. Tedy zaměstnanci budou chudnout a kapitalista bohatnout až do té doby, než pracující pochopí, že jsou vykořísťovánia dojde k revoluci, která zruší soukromé vlastnictví a nastolí beztřídní společnost.

Je tedy zřejmé, že oba myslitelé se ve své toerii vzniku kapitalismu vzájemně lišili. Navíc se Max Weber stal jedním z hlavních kritiků Karla Marxe. Nesouhlasil totiž s jeho názorem, že kapitalismus sám povede k vlastnímu zhroucení. Byl v rozporu s jeho teorií tříd založenou výhradně na výrobních prostředcích a oproti Marxovi kladl důraz na vliv, který mají kultura a náboženství na jednání lidí.

Seznam použité literatury

1. BAROŠ, Jiří. Spor o původ a legitimitu kapitalismu. Distance [online]. 2006, roč. 9, č. 2 [cit. 2008-11-26]. Dostupný z WWW: <http://www.distance.cz/rocnik9/cislo2/03.htm>.
2. MARX, Karl, ENGELS, Friedrich. Komunistický manifest. 2. vyd. Praha : Nákladem časopisu Zář, 1898. Dostupný z WWW: <http://cs.wikisource.org/wiki/Komunistický_manifest>.
3. WEBER, Max. Autorita, etika a společnost : pohled sociologa do dějin. Praha : Mladá fronta, 1997. 294 s. ISBN 80-204-0611-5.
4. ZEMÁNEK, Josef. Karel Marx (1818-1883) : programátor sociální revoluce. Euroekonom : ekonomický portál [online]. 2002 [cit. 2008-11-26]. Dostupný z WWW: <http://www.euroekonom.cz/osobnosti-clanky.php?type=jz-marx>.

Webová verze přes XMind Share

Mentální mapa ke stažení

[Textová verze]

Mentální mapu si můžete stáhnout hned v několika formátech:

• jako obrázek JPEG
• ve formátu XMap
• ve formátu XMind pro aplikaci XMind
• ve formátu MM pro aplikaci FreeMind

Nebo si můžete vytvořit on-line účet na stránkách aplikace XMind http://www.xmind.net/ a prohlížet si mapu zde, přes adresu http://share.xmind.net/havlenma/box-in-php-2/ (můžete si ji např. přidat k oblíbeným a lehce k ní přistupovat on-line přes váš účet).

Použitá literatura

• Velká kniha PHP a MySQL 5 : kompendium znalostí pro začátečníky i profesionály / W. Jason Gilmore ; [překlad Jan Pokorný].. – Vyd. 1.. – Brno : Zoner Press, 2007.. – 864 s. : il. ; 23 cm.

Webová verze přes XMind Share

Mentální mapa ke stažení

[Textová verze]

Mentální mapu si můžete stáhnout hned v několika formátech:

• jako obrázek JPEG
• ve formátu XMap
• ve formátu XMind pro aplikaci XMind

Nebo si můžete vytvořit on-line účet na stránkách aplikace XMind http://www.xmind.net/ a prohlížet si mapu zde, přes adresu http://share.xmind.net/havlenma/function-in-php/ (můžete si ji např. přidat k oblíbeným a lehce k ní přistupovat on-line přes váš účet).

Použitá literatura

• Velká kniha PHP a MySQL 5 : kompendium znalostí pro začátečníky i profesionály / W. Jason Gilmore ; [překlad Jan Pokorný].. – Vyd. 1.. – Brno : Zoner Press, 2007.. – 864 s. : il. ; 23 cm.

Webová verze přes XMind Share

Mentální mapa ke stažení

[Textová verze]

Mentální mapu si můžete stáhnout hned v několika formátech:

• jako obrázek JPEG
• ve formátu XMAP
• ve formátu XMIND pro aplikaci XMind

Nebo si můžete vytvořit on-line účet na stránkách aplikace XMind http://www.xmind.net/ a prohlížet si mapu zde přes adresu http://share.xmind.net/havlenma/php-basics/ (můžete si ji např. přidat k oblíbeným a lehce k ní přistupovat on-line přes váš účet).

Použitá literatura

• Velká kniha PHP a MySQL 5 : kompendium znalostí pro začátečníky i profesionály / W. Jason Gilmore ; [překlad Jan Pokorný].. – Vyd. 1.. – Brno : Zoner Press, 2007.. – 864 s. : il. ; 23 cm.